Rozsáhlou hrobku s cínovou rakví významného biskupa 16. století Stanislava Pavlovského a také kryptu se zbytky románského zdiva objevili odborníci při průzkumu nepřístupných podzemních prostor v katedrále sv. Václava v Olomouci. ČTK to dnes sdělil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. Badatelé tak podle něj získali dosud neznámé poznatky o historii Olomouce i celé diecéze.
"Nejzajímavějším zjištěním z hlediska historie svatováclavského návrší a potažmo celé Olomouce je exaktní potvrzení a zaměření románského kvádříkového zdiva v severozápadním rohu centrální krypty a také fakt, že hrobka biskupa Stanislava Pavlovského stále existuje a je v relativně dobrém stavu. Předpokládalo se totiž, že byla v minulosti zasypána nebo zalita betonem," uvedla vedoucí výzkumu Simona Jemelková z Muzea umění Olomouc.
Pavlovskému a jeho otci patří dva nalezené cínové sarkofágy ze 16. století. Tyto rakve jsou podle Jemelkové výjimečným dokladem uměleckořemeslné práce ze 16. století. Bohatě reliéfně, ale i rytím a tepáním zdobené truhly podle expertů snesou srovnání jen s několika málo podobnými objekty nalezenými na území České republiky. Ukazují na vysoké společenské postavení pohřbených, kterému se arcibiskup Pavlovský a jeho otec těšili.
V kryptě pod hlavní lodí katedrály je podle Jemelkové uloženo také větší množství novověkých dřevěných rakví, které jsou rozpadlé. Nejlépe dochovaná je dřevěná truhla nalezená u východní stěny podzemního prostoru. Mezi prkny rozpadlé truhly odborníci rozpoznali kovovou část s uvedeným rokem 1780. V některých případech se expertům podařilo zdokumentovat i části osobní výbavy zemřelých.
Zároveň odborníci v podzemní místnosti pod katedrálou objevili zbytky románského kvádříkového zdiva. "Znamená to, že až sem musela zasahovat původní románská krypta staršího kostela - románského předchůdce dnešní katedrály. Nebo se může jednat o relikt původní pohřební komory knížecí rodiny z Olomouce, tzv. olomouckých Přemyslovců," uvedla Jemelková.
Katedrála svatého Václava, která prošla v 19. století novogotickou úpravou, stojí na základech kostela založeného v roce 1109 knížetem Svatoplukem. Hlavním cílem průzkumu bylo ale zmapovat technický stav podzemních prostor. "Šlo tedy o eliminaci nebezpečí negativních projevů neznámého podzemí na povrchu. Ochranu majetku a zdraví lidí, kteří se v chrámu pohybují," podotkl geoinformatik Jiří Šindelář, který zodpovídá za technickou část výzkumu.
