Na jevišti Moravského divadla v Olomouci ožije poprvé tento pátek slavný román Victora Huga Zvoník u Matky Boží. Inscenace pod vedením režiséra a uměleckého šéfa činohry Romana Vencla bude jedním z vrcholů letošní činoherní sezony. Hra, která diváky přenese do středověké Paříže a nabídne silný příběh o sociální nerovnosti a lásce, byla v České republice uvedena pouze v Hradci Králové, Kladně a v Pardubicích. V Olomouci se hlavních rolí ujme mladá dvojice Jan Vrbacký a Iva Kruntorádová, řekli dnes novinářům zástupci Moravského divadla.
"Zvoník se v České republice uvádí většinou jako balet. V rámci činohry se jedná o jednu z opomíjených látek, proto nám přišel jako dobrá volba. Chtěli jsme se pokusit vzkřísit tento nesmrtelný příběh. Za tímto účelem jsme se rozhodli vytvořit vlastní divadelní adaptaci, protože jsme Hugův román toužili odvyprávět co možná nejsrozumitelněji a nejaktuálněji," uvedl Vencl.
Zvoník u Matky Boží vyprávějící příběh volnomyšlenkářské Esmeraldy, která nalezne útočiště za zdmi katedrály Notre-Dame v Paříži, doplní barevnou paletu současných, komediálních i autorských titulů letošní sezony. Klíčovým kritériem výběru byla ústřední dvojice Quasimoda a Esmeraldy v podání Jana Vrbackého a Ivy Kruntorádové. Vrbacký v divadle působí druhou sezonu, Kruntorádová od loňského září. "Hledali jsme titul pro naší novou mladou dvojici, Zvoníka jsme jim vybrali na míru. Těší mě, že jsem s nimi mohl vůbec poprvé režijně pracovat a více je poznat," doplnil umělecký šéf činohry.
Kvůli řadě davových scén, které jsou součástí inscenace, se po půldruhém roce sejde u společné práce celý činoherní soubor Moravského divadla Olomouc. Diváci budou svědky mnoha bojových a dynamických situací, včetně mučení Esmeraldy, bičování nebo pálení železem. Na jejich přípravě se podílel choreograf bojových scén Petr Nůsek, který s Moravským divadlem již v minulosti spolupracoval například na Robinu Hoodovi nebo Cyranovi z Bergeracu.
Autorem výpravy je Miroslav Král, který chtěl zviditelnit historické oděvy a upravil je pro pohyb tak, aby zachovaly scénickou expresivitu a estetiku. Hudbu pro inscenaci vytvořil Filip Tailor, kombinuje moderní a dobové zvuky v podobě liturgických a etnických hudebních nástrojů, jako jsou například loutna, varhany či flétny.
