Problémový sever. Násilných zločinů je v pohraničí více, důvodem je i těžší život

V tomto trendu se projevují náročnější životní podmínky, které se mohou dle odborníků přičinit o to, že v kombinaci s alkoholem či drogami dojde třeba k bitce.

Nejde jen o trend minulého roku, čísla jsou na Šumpersku a Jesenicku v přepočtu na obyvatele vyšší dlouhodobě. Nejčastější násilné skutky jsou podle policie stejné i jinde, v Sudetech jich je ale víc.

Vedoucí oddělení psychologických služeb krajské policie Martina Antošová upozorňuje, že vysvětlení nelze hledat v jednom problému. Platí to i pro jiné regiony se svými specifiky.

Násilných zločinů je v pohraničí výrazně víc než jinde v kraji. Podle odborníků jsou za tím potíže okrajového regionu. „Je to dáno kombinací dlouhodobých sociálních a ekonomických podmínek, nicméně také psychologických a biologických faktorů, které se pak mohou, někdy ve vlnách, více projevit v policejních statistikách, respektive indexech kriminality a podobně,“ uvedla.

Antošová podotkla, že mezi hlavními příčinami násilné kriminality se mimo jiné uvádí například míra nezaměstnanosti, výše příjmů či strukturální změny v průmyslu, stejně jako výskyt problémů s drogami, alkoholem, rizikové lokality, zanedbanost oblastí či nárůst mravnostní zločinnosti, kterou však nemusejí místní vždycky hlásit.

„Teď si do toho dosaďte lidi, jejich problémy a emoce s tím spojené, které si nejčastěji odžívají v blízkých vztazích, případně jejich narůstající duševní potíže, užití návykové látky, a to nejen alkoholu, ale i halucinogenních látek, stimulancií a jiných, které odstraňují zábrany a pohár ‚rizik‘ máte naplněn,“ dodala psycholožka, jež vede tým policejních krizových interventů.

Vražda mladé ženy poblíž mírovské věznice. Podezřelého policisté zadrželi

Zároveň upozornila, že například u násilí v rodině nelze vycházet jen z rozboru konkrétních lokalit nebo období, s nimiž je spojeno vyšší riziko ohrožení. „Odehrává se za zdmi domácností napříč společností.“

Problém je vzdálenost od centra, ne „jiná voda“

Sociolog Vojtěch Bednář zmiňuje jako komplikaci i vzdálenost od centra a dopravní dostupnost. „Rizikové lokality jsou rizikové proto, že jsou okrajové. V okamžiku, kdy by tam někdo postavil automobilku, která by zaměstnala všechny, kteří tam bydlí, tyto jevy zmizí. Je fyzicky úplně jedno, kde se to nachází, není to tím, že by někde byla jiná voda, jak se říká,“ sdělil.

Vojtěch Bednář, sociolog

Situaci nepříznivě ovlivňuje i setrvalé vylidňování regionu. „Kdo může, odchází třeba do Olomouce, Přerova, Prostějova. Z lidí, kteří zůstávají, je potom poměrně větší počet těch náchylnějších k sociálněpatologickému chování, a tím i násilným trestným činům. Řešením je budování infrastruktury, stát také může částečně podporovat podnikání a ekonomickou aktivitu,“ doplnil Bednář.

„Sudety vždy byly takové, že lidé bez zakořenění k místu mají trochu jiný vztah, asi se to všechno sčítá, teď nám zase přes zimu vylétla nezaměstnanost, tentokrát více,“ shrnula starostka Jeseníku a poslankyně Zdeňka Blišťanová (TOP 09). V lednu vyvolala setkání pracovní skupiny, které se věnovalo problematice akutní psychiatrické péče v regionu.

„Co se stane, když se člověk s psychickými problémy nebo závislostí na nějakém léku či opiátu dostane do rizikového stavu, kdo by ho měl vyšetřit? Nemocnice nemá psychiatry a ani lékaři nemusejí vědět, jakou léčbu nasadit, pokud je to člověk psychicky nemocný. Někde je i těžké dostat někoho takového na vyšetření nebo oddělení do Olomouce nebo Šternberku, protože mají plno a navíc požadují, aby byla aspoň základní diagnóza,“ dodala Blišťanová.

Nyní proto zkouší vyjednat podporu u hejtmanství. „Účastníci pracovní skupiny se shodli, že stávající systémová nastavení mají přímý a negativní dopad nejen na dotčené osoby, ale také na bezpečnost obyvatel, pracovníků v terénu a celkovou stabilitu sociálně-zdravotního systému v celém regionu,“ napsala hejtmanovi k chybějící dostupné akutní psychiatrické péči. Další jednání, kam jsou pozváni i zástupci kraje, bude v březnu.

Pokud jde o nejtěžší zločiny, tedy vraždy, ty se podle kriminalistů nedají dlouhodobě vztáhnout jednoznačně k nějakému místu, i když to tak někdy působí. V roce 2022 například koncem října osmnáctiletý muž brutálně ubodal svého kamaráda ve Velkých Losinách na Šumpersku, týden předtím matka zavraždila kojence.

Loni koncem října patnáctiletý mladík ukopal v Zábřehu muže bez domova, měsíc poté zabíjel vrah propuštěný z Mírova.

Z vraždy v Zábřehu viní patnáctiletého hocha. Náhodné oběti dupal na hlavu

Policisté ale zaznamenávají rostoucí míru násilí při napadeních. „Agrese zůstává stejná, ale je pravda, že v posledních letech stoupá její intenzita. Kde dříve byla facka nebo úder pěstí, přichází dnes kopy, údery a dlouhé brachiální (pažní – pozn. red. ) násilí směřované proti životně důležitým orgánům,“ řekl šéf krajské kriminálky Jan Lisický k případu v Zábřehu.