Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat podle vědců jeden a půl až dva měsíce. Záleží přitom na délce období, po které zůstane koryto bez vody. Pokud sucho trvá zhruba čtyři týdny, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, sdělil dnes ČTK Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky především pro ryby.
Podle monitoringu vodních toků, který dělají odborníci z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, většina menších vodních toků a přítoků řeky Moravy v Olomouckém kraji už vyschla nebo se dostala do kritického stavu. Výrazně klesl také průtok Moravy, který nyní pod Olomoucí činí zhruba tři metry krychlové za sekundu proti dlouhodobému průtoku kolem 26 metrů krychlových.
Dlouhodobé vyschnutí toku může mít podle Rulíka pro jeho ekosystém fatální následky. Hydrobiologické výzkumy ukazují, že zhruba čtyři týdny sucha mohou vést ke stoprocentní úmrtnosti vodních organismů. "Po opětovném zaplavení pak může obnova života v toku trvat jeden a půl až dva měsíce. Čím déle zůstává koryto suché, tím déle jeho obnova trvá," upozornil Rulík.
Problematická je podle něj i výrazně vyšší teplota vodních toků a ploch v důsledku kombinace sucha a dlouhodobých veder. V okolí Olomouce odborníci naměřili ve zbytkových tůních Trusovického potoka teplotu 17,1 až 17,3 stupně Celsia, v Bystřici se pohybovala mezi 22 a 23 stupni. Teplota vody v přírodním koupališti Poděbrady u Olomouce už atakuje teplotu 29 stupňů Celsia, zatímco běžně dosahuje maximálně 24 stupňů. V Bystřici se teplota vody v létě zpravidla pohybuje mezi 19 až 20 stupni Celsia, doplnil Rulík.
Největší problémy mají ve vysychajících tocích ryby, s poklesem hladiny se snižuje také druhová rozmanitost. Ryby se zpravidla přesouvají po proudu a hromadí se ve zbytkových tůních. Kombinace vysoké teploty, velkého množství ryb na malém prostoru a úbytku kyslíku může vést až k jejich hromadnému úhynu. "Za kritickou se u ryb obecně považuje koncentrace rozpuštěného kyslíku kolem tří až čtyř miligramů na litr, záleží však na jednotlivých druzích. Nejnáročnější jsou lososovité ryby, například pstruh potoční a duhový, které potřebují přibližně šest miligramů kyslíku na litr. U vodních bezobratlých se za spodní hranici považují přibližně dva miligramy na litr," doplnil Rulík.
Na nízkém stavu vodních toků v Olomouckém kraji se podle přírodovědců kromě suchého počasí podepsal také nepříznivý vývoj zásob podzemní vody. Příčinou byly nízké jarní průtoky Moravy související s malým množstvím sněhu na horách. Situaci podle odborníků může zlepšit až několikadenní déšť.
