„Přijdete k úlům a už si nepamatujete, co jste tam viděl minule. Já jich mám deset, což je zhruba tolik, co hobby včelaři, kterých je většina, mívají. Vymysleli jsme pro ně různé kategorie, kam mohou zapsat sílu včelstva, jeho náladu, jaké dělají zásahy, co léčí a podobně, všechno se pak uloží k nám,“ přibližuje softwarový vývojář Vít Zaoral.
Podotýká, že původně aplikaci začali vytvářet kvůli sobě, následně byla čtyři roky volně k dispozici a autoři ji zdokonalovali. Zaoral včelaří šestou sezonu, zkušenosti má i jeho kolega Ivo Šnyrych. Členem týmu firmy PunkHive, jenž už dříve vymyslel několik včelařských aplikací, je i Martin Janíček.
Včelařské pojmy nebyly v české verzi nabízené pod názvem Chytrý včelař problém, výzvou jsou zato kvůli názvosloví jazykové mutace – aplikace je dnes dostupná i ve slovenštině, polštině, němčině, francouzštině a angličtině. Pokud by zahraničním včelařům chyběl například potřebný štítek pro označení kategorie, mohou si vytvořit vlastní.
Se zpětnou vazbou se zatím nejvíc ozývají Češi, a to už od doby, kdy byl Chytrý včelař ještě hobby projekt. Mobilní aplikace byla dlouho zadarmo, webovou verzi k ní šlo jednorázově dokoupit za několik set korun.
Od letošního dubna do toho jde však trojice mužů naplno, nyní je tedy aplikace placená a lidé mají deset dní na vyzkoušení. Pak mohou volit mezi dvěma možnostmi předplatného – měsíční cena je 79 korun, při platbě na rok vyjde v přepočtu o 20 korun měsíčně výhodněji.
Z deníku na zážitky chce Čech mít největší cestovatelskou platformu na světě |
„Chceme to rozjet hlavně ve střední a západní Evropě. Českých včelařů je přes 50 tisíc, v Evropě je jich asi 700 tisíc. V Africe a Asii pak miliony, v USA pár set tisíc a v jižní Americe přes milion. Začínáme ovšem malými krůčky,“ odkazuje Zaoral na tuzemské včelařské časopisy, sociální sítě a veletrhy.
Zájem mají mladí i ti nejstarší
Aplikace pomáhá mimo jiné sledovat i výnos medu, jeho vlhkost a umí údaje přehledně zobrazit v letech. Takže při aktuálním medobraní se včelaři rychle dostanou ke srovnání, jak úspěšný je letošní rok na med a další produkty. Když byl Chytrý včelař volně dostupný, měl zhruba osm tisíc stažení, v současné placené verzi je tisícovka uživatelů.
„Věkový průměr českého včelaře je něco nad 50 let, ale včelařství se těší stále většímu zájmu i mezi mladšími lidmi. Zažívá boom, Česko je celkově včelařská velmoc. Každopádně před pár týdny volal s dotazem k aplikaci 75letý pán, který včelaří už desítky let. Takže i takové uživatele máme,“ dokládá Zaoral přístupnost služby.
S tou se jim podařilo najít díru na trhu. Ne že by žádné podobné aplikace neexistovaly, ale buď byly určeny jen pro jednu mobilní platformu, nebo chyběla webová verze, případně byla závislá na signálu či se špatně používala v terénu, kde má člověk stojící před úlem obklopen včelami ztížené podmínky.
Už žádné kreslení do sešitu. Studentka vymyslela aplikaci, s vyšíváním pomáhá AI |
Velký potenciál aplikace spočívá ve sbíraných datech. Prohlídek úlů je přes ni v současnosti zaneseno přes 110 tisíc, což s přibývajícími záznamy vybízí k analyzování.
„Zvažujeme některé údaje vytáhnout, zjistit, jestli v datech nejsou souvislosti. Třeba jak se šíří nemoci ve vztahu k dalším jevům, jako je snůška, léčba a třeba počasí. Z přibližné polohy uživatelů bychom tak mohli v budoucnu říct, že pokud má teď Franta nějaký problém, brzy ho může mít i Pepa, protože jsou od sebe půl kilometru,“ nastiňuje včelař.
„Tímto směrem se chceme vydat a vytvořit včelařského průvodce s využitím umělé inteligence určeného i pro začátečníky,“ dodává.
Včelařům slouží i další aplikace
Třeba Univerzita Palackého se zapojuje do rozsáhlého evropského monitoringu, který sleduje úspěšnost zimování včelstev. Vědci díky tomu například zaznamenali výrazné úhyny. Právě s touto iniciativou by vývojáři rádi navázali spolupráci.
„Včelař si může ve štítcích zaznamenat úhyn včelstva, výskyt nemocí, jako je včelí mor nebo virus deformovaných křídel, případně spad roztočů. Data máme, zatím je ale nijak nevyhodnocujeme.“
Úhyny včel jsou letos enormní, český med bude vzácnost, varují odborníci |
Časem by mohla být z Chytrého včelaře i více sociální aplikace. „Pokud by měli uživatelé zájem, mohli by mezi sebou sdílet data, což by pro ně bylo určitě užitečné. Kdyby třeba věděli, že jeden už má snůšku z řepky, případně se množí roztoči a bude dobré léčit ve stejný čas,“ nastiňuje spoluzakladatel týmu PunkHive.
Ten už s aplikací uspěl v soutěži Startup Academy pořádané Inovačním centrem Olomouckého kraje, díky čemuž se podíval na Ynovate fest v Žilině. V červnu se pak umístil na prvním místě klání Podnikavá hlava, jež každoročně hledá nejlepší podnikatelské nápady, s nimiž přicházejí studenti Univerzity Palackého i širší veřejnost z Olomouckého kraje.
Přestože je podnikatelské prostředí pro vývojáře nové, včelařům už nabízejí řadu praktických nástrojů. Vyvinuli například Včelkulačku, jež usnadňuje výpočty cukerných roztoků a ředění organických kyselin, nebo Kalendář matek. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny pak vytvořili aplikaci Nahlas sršeň, jež pomáhá monitorovat výskyt invazní sršně asijské.
