V ložisku u Staré Červené Vody plánuje obnovit těžbu kaolinu společnost Vidnavský kaolin. Ročně chce vytěžit až 460 tisíc tun nerostné suroviny. Firma už získala souhlas ministerstva životního prostředí. Dobývací prostor má rozlohu téměř 42 hektarů, plánovaná těžba kaolinu se týká 23 hektarů.
Stará Červená Voda, u které se kaolin těžil do 70. let minulého století, kvůli projektu připravila změnu územního plánu a nechala si od právníků zpracovat návrh veřejnoprávní smlouvy o spolupráci s těžaři.
Budou v Jeseníkách těžit kaolin? Vidnava řekla ne, Stará Červená Voda hlasuje |
Oba dokumenty by podle starosty na základě výsledků referenda nyní mělo schválit zastupitelstvo. „Až se bude těžit, tak největší benefit bude v tom, že budeme mít z každé vytěžené tuny nad rámec dobývacích poplatků deset korun,“ řekl Frencl.
„Máme tam i přímé benefity za schválení územního plánu a za podpis veřejnoprávní smlouvy, kterou máme sestavenou. A to bude pět milionů za schválení územního plánu a pět milionů za podpis smlouvy,“ doplnil starosta.
Roční příjmy obce přibližně s 600 obyvateli se podle něj nyní pohybují okolo 22 milionů korun.
Společnost Vidnavský kaolin oznámila, že díky projektu vznikne v regionu více než 200 pracovních míst. Z ložiska u Staré Červené Vody by měla být vytěžená surovina přemísťována do šamotárny pomocí krytého dopravního pásu.
Bývalá kaolinka na severu Jesenicka.
Veškerý zpracovaný materiál ze šamotárny chce firma Vidnavský kaolin odvážet pouze nákladními vlaky. Projekt počítá s obnovou místní železniční trati a rekonstrukcí železniční vlečky.
Kaolin je bílá jílová hornina složená hlavně z minerálu kaolinitu. Kaolin se využívá při výrobě porcelánu, v chemickém průmyslu, při výrobě papíru, ve stavebnictví, kosmetice nebo gumárenství.
Elektrárny nechceme, rozhodli lide v HynčiněObyvatelé Hynčiny na Šumpersku se v sobotním referendu vyslovili proti stavbě větrných elektráren v katastru obce. Hlasování je platné a pro obec závazné, řekla Hana Winklerová, která u místního referenda figurovala v pozici zapisovatelky. V referendu mohlo hlasovat 189 oprávněných voličů, odevzdaných úředních obálek bylo podle ní 124. Obyvatelé vesnice, v níž žijí přibližně dvě stovky lidí, v referendu odpovídali na otázku, zda souhlasí s tím, aby obec podporovala na svém území výstavbu větrných elektráren a zda má obecní zastupitelstvo učinit veškeré možné kroky k zabránění stavby větrné elektrárny na území Hynčiny.  „U otázky číslo jedna bylo pro ano 23 platných hlasů a pro ne 97 hlasů. U otázky číslo dvě bylo pro ano 96 hlasů a pro ne 25 hlasů,“ řekla Winklerová. Až pět větrníků hodlala u Hynčiny vztyčit firma TCN energie, přičemž obec měla mít ve společném podniku podíl a z provozu elektráren by získala do svého rozpočtu nejméně 18 milionů korun ročně. Zastupitelstvo Hynčiny však podle starosty Petra Zajíčka (nestr., za Sdružení nezávislých kandidátů obce Hynčina, Křižanov a Dlouhá Ves) žádnou dohodu či smlouvu s investorem neschválilo, rozhodnutí o osudu projektu ponechalo na občanech. Záměr v Hynčině počítal se založením společného podniku, ve kterém by investoři měli podíl 90 procent a zbývajících deset procent by připadlo na obce Hynčina a sousední Maletín. V Maletíně firma TCN energie postavila tři větrné elektrárny, dalších sedm tam plánuje instalovat. Maletín má s investorem uzavřít společný podnik na vybudování a provoz větrníků. Investoři do větrné energie v posledních letech soustředili pozornost v Olomouckém kraji hlavně na podhůří Nízkého Jeseníku a Jesenicko. V některých obcích ale záměry narážejí na odpor části obyvatel. Loni v říjnu byla kvůli plánované stavbě větrných elektráren uspořádána referenda v obcích Bernartice, Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš na Jesenicku a také v Domašově u Šternberka nedaleko Olomouce. Ve prospěch větrníků tehdy vyznělo pouze referendum v Domašově, v ostatních třech obcích se obyvatelé vyslovili proti. (čtk) |
