Stát čtyři roky v čele nejstarší moravské vysoké školy chce šest mužů. Všichni jsou odhodláni popasovat se s letitým vyhroceným sporem mezi přírodovědeckou fakultou a vysokoškolským ústavem CATRIN, mezi výzvami zmiňují i špatné vztahy, nevyužitý potenciál či nerovné odměňování.
Kauza kolem Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií známého pod zkratkou CATRIN vznikla dřív než samotný ústav a pro novou hlavu olomoucké univerzity bude snaha o její uzavření jedním z hlavních úkolů.
CATRIN byl založen v říjnu 2020 a přešla pod něj špičková vědecká centra přírodovědecké fakulty. Od začátku však záležitost provázely pře ohledně rozdělení majetku a převodu zaměstnanců, kteří pracovali na stamilionových projektech.
Kvůli sporům se ještě před dokončením svého druhého funkčního období rozhodl před pěti lety rezignovat tehdejší rektor Jaroslav Miller.
„Přes veškerou mou snahu se doposud nepodařilo tento spletitý problém vyřešit. Nicméně věřím, že delší, i když bolestivá cesta, je ta správná,“ uvedl současný rektor Martin Procházka, jenž pozici obhajuje.
Olomoucká válka o vědecký ústav opět ožívá, na fakultě hrozí stávkou |
Chce také dál pracovat například na rovném odměňování zaměstnanců či změnách v přerozdělování peněz mezi součástmi univerzity.
Jedním z jeho vyzyvatelů je technickohospodářský pracovník univerzity Jakub Navařík, který je zároveň předsedou základní odborové organizace CATRIN.
„Aktuálně nejvýznamnějším rizikem, které se již částečně projevuje poklesem v hodnotících indikátorech i žebříčcích, jsou vnitřní spory a klientelismus na univerzitě,“ zmínil ve svém volebním programu.
Na obsazování klíčových míst by proto vypisoval veřejné soutěže, jako jeden z prorektorů by měl podle něho působit člověk mimo olomoucké akademické prostředí. Příkladem fungování kvalitně nastaveného systému řízení je podle něho Přerov, kde je Navařík uvolněným radním pro školství, sport a grantovou politiku za ODS.
Nobelova cena
Olomouc by rád vyrovnal Karlově Univerzitě a posílil její postavení a prestiž.
„Nechť příští Nobelova cena, která zamíří do České republiky, zamíří právě na naši univerzitu,“ přeje si Navařík.
Vůči žebříčkům univerzit je naopak skeptický Ivo Jirásek z fakulty tělesné kultury. Vadí mu například snaha podlézat hodnotitelům rozesíláním mailů se žádostí o pozitivní zpětnou vazbu v rámci kritéria reputace.
„Oč sympatičtější je příklad švýcarské univerzity v Curychu, jejíž vedení se rozhodlo vystoupit z tohoto kolotoče vnějšího tlaku ústícího kvůli pozicím v mezinárodním hodnocení do publikační mašinérie chrlící kvanta pochybných výstupů a proměňujících univerzity v komerční a na profit zaměřené instituce,“ podotkl.
Důležitá je pro něho jednota, týmová práce a demokratické soužití oproti představám firemního řízení.
Uvádí i nevhodné platové rozdíly, kdy jeden profesor může mít plat 55 a jiný 200 tisíc korun, či „skandální“ odměnu 35 tisíc korun pro doktory.
Absolventi doktorských programů jsou klíčoví
Těm se věnuje i kandidát Michael Kohajda z právnické fakulty a mimo jiné poslanec za KDU-ČSL.
„Čerství absolventi doktorských studijních programů jsou klíčoví pro rozvoj univerzity a její vědecké výstupy. Je nezbytné zavést podpůrný systém, který mladým akademikům pomůže s přechodem na pracovní pozice,“ navrhuje Kohajda.
Zvažuje také například stavbu přednáškového sálu alespoň pro tisíc posluchačů. Za nezbytné považuje jasně rozdělit role ve vedení, lépe univerzitu propagovat a zrychlit analýzy i rozhodování.
Tvrdí totiž, že mnohdy komise nebo pracovní skupina nedojde k cíli. „Často se proto v dalším období začne shodný problém řešit opět od začátku,“ vytýká.
Poctivá věda
Fyzik Tomáš Opatrný z přírodovědecké fakulty cílí na snížení počtu studijních programů, výuku v angličtině, pokud bude přítomen cizinec, či udržení silného výzkumného zaměření univerzity.
Věda ovšem musí zůstat poctivá. „Všude je tlak na výkon, což leckde svádí k tomu, aby se při tvorbě výzkumných výsledků hledaly zkratky, které nejsou v souladu s akademickou integritou. Byť to někomu může přinášet krátkodobé zisky, z dlouhodobého hlediska je to pro akademickou sféru zničující. Důsledkem je ztráta důvěry veřejnosti a velmi špatný příklad pro studenty,“ shrnul Opatrný.
Renomovaný vědec i manažer
Kněz a psychoterapeut Peter Tavel z Cyrilometodějské teologické fakulty má v plánu otočit negativní směr vědeckého výzkumu.
„Musíme udělat všechno pro to, abychom zvrátili klesající trend v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Projevuje se v různých ukazatelích. Univerzita sice v některých absolutních číslech stoupá, ale v relativních číslech v rámci Česka klesá,“ zmiňuje.
Také by dal víc prostoru posluchačům, a to i těm bývalým. „Zaměřím se na prvořadé poslání univerzity. Tedy na vzdělávání a jeho propojení s potřebami společnosti. Zvláště bych chtěl naslouchat studentům, kteří založili stávkový výbor 17. listopadu 1989 a přinesli na UP klíčové změny v její novodobé historii,“ sdělil Tavel.
Volba rektora
Rektora bude volit akademický senát jakožto nejvyšší univerzitní orgán.
„Vysoké školy jsou jedním z typů samospráv v Česku. Je to mimořádně důležitá věc. Rektor by měl být renomovaný vědec či alespoň člověk, který ve svém oboru něčeho dosáhl, měl by být dobrým pedagogem, a tedy mít v akademické obci respekt u studentů i kolegů. V současnosti možná nejdůležitější je schopnost být dobrým manažerem, tedy zvládnout stamilionový rozpočet,“ shrnul politolog Pavel Šaradín.
Volby se konají ve středu 22. ledna a lze je sledovat online.
20. února 2013 |
