S plejádou zlatých medailí se vrátilo domů do Jeseníku z Mistrovství světa v Jihoafrické republice v těchto dnech 15 mažoretek ve věku od osmi do 20 let. Cestu do Afriky jejich JES Team plánoval půl roku, děti se na opačný konec světa nakonec vydaly ve vyhrocené situaci, dva dny poté, co jejich město zaplavily katastrofální povodně. Ti, co odjet nemohli, sledovali jejich tažení v on-line přenosech. Úspěšný návrat má podle trenérek však hořkou příchuť, kvůli záplavám přišel klub o tělocvičny, momentálně tak fungovat nemůže.
Do Kapského Města odlétaly děti z Jeseníku 17. září, domů se vrátily minulý týden. Odjezd týmu byl podle trenérek plný emocí a odehrával se ve vypjaté atmosféře. "Některé z dětí, které odjely, měly vyplaveny pokojíčky, týkalo se se to minimálně sedmi dětí, bylo to psychicky náročné. Návrat byl krásný, děti však nevěděly, do čeho se vrací - tehdy ještě řada věcí ve městě vůbec nefungovala," řekla dnes ČTK trenérka Sabina Drtilová.
Sama trenérka nakonec zůstala doma, do Afriky poslala šest dětí, které u ní trénují zhruba od pěti let. "Sledovali jsme to na telefonech, v živém přenosu, mezitím jsme fungovali na barácích, kde to bylo potřeba. Jedna rodina, jejíž dítě navštěvuje naši taneční školu, ve své restauraci připravovala obědy pro záchranné složky, všichni známí i přátelé týmu tam pomáhali a sledovali jsme on-line přenos," doplnila trenérka. Zadostiučiněním pro ni bylo, že všechny její pom pom choreografe (třásně) získaly první místo. Úspěšné však byly i formace baton (hůlky).
Odjezd byl podle druhé trenérky Alice Hájkové, která děti doprovázela, komplikovaný i kvůli tomu, že v té době nefungoval signál, řešila se i doprava z postižené oblasti. To, že nakonec odjeli, nelitují, záchranou to bylo v osudnou chvíli i pro samotné děti, které tak mohly změnit prostředí. V Africe přitom město dokázaly čestně reprezentovat - uspěly v sólových formacích i v miniformacích. "Jely jsme tam s 13 čísly, z toho jsme získaly deset zlatých medailí, jednu stříbrnou, jedno čtvrté a jedno páté místo," řekla ČTK druhá z trenérek Alice Hájková, která děti doprovázela. "Pro děti to byl především zážitek," doplnila.
Oslava se podle trenérek přesouvá na dobu, kdy bude lépe. Řada dětí totiž navštěvuje v Jeseníku školy, které se dodnes potýkají s následky záplav, kvůli výuce vyjíždějí například na týdenní pobyty do partnerských škol, které jim poskytly zázemí. "Situaci nám komplikuje také to, že nemáme kde trénovat. Při svých trénincích spoléháme na pět až šest tělocvičen ve městě, tři z toho jsou na základní škole, které byly vyplaveny nebo které fungují jako zázemí pro vojáky nebo humanitární pomoc. Nemáme kde být, nemáme kde se potkávat. Už se potřebujeme dostat do normálu, myslím, že už ubývají všem jak mentální, tak fyzické síly. Velmi by nám pomohlo se v tom nastartovat," dodala Sabina Drtilová.