Ve Šternberku vzniká netradiční umělecký projekt s názvem Běž po zvuku, který propojuje klienty nízkoprahového denního centra tamní charity s profesionálními umělci. Výsledkem několikatýdenní spolupráce bude audiovizuální instalace zachycující příběhy a zvukové stopy každodenního života lidí bez přístřeší. Veřejnosti bude přístupná jediný den, a to v pátek 11. července ve sklepení šternberského kláštera. ČTK o tom informovala mluvčí olomouckého Divadla na cucky Hana Sedláková. Divadlo projekt organizuje s uměleckou skupinou Kolektif, který zvukové výstupy doplní svými výtvarnými pracemi.
Autory projektu jsou režisér Tomáš Soldán a sound designér Jan Čtvrtník, kteří s klienty centra pracovali v terénu: v podchodech, na náměstích i v lesích kolem města.
Pořídili desítky hodin zvukových záznamů a zachytili tak unikátní atmosféru Šternberka, kde téma bezdomovectví silně rezonuje a vyvolává podle tvůrců projektu i ambivalentní emoce místních obyvatel. "Život lidí na ulici je ve všem jiný a ve všem stejný jako život lidí, kteří domov mají. Jeho akustika je ale odlišná. Město, ve kterém žijete svůj život, vnímají lidé bez přístřeší plné úplně jiných barev, pachů a zvuků. V našem projektu chceme skrze tyto zvuky a příběhy přiblížit jejich životní situace širší veřejnosti a narušit stereotypy, které s nimi bývají spojené," uvedl režisér Soldán.
Výtvarnou část výstavy připraví umělecká skupina Kolektif TU, která vznikla kolem festivalu současného umění Tufest ve Šternberku. "Členové kolektivu vytvoří vizuální objekty na základě vlastní interpretace audiozáznamů, konkrétních příběhů a malého množství fotografií z míst, kde se lidé bez domova vyskytují. Každý z umělců volí vlastní formu a způsob provedení od ilustrace až po prostorové objekty," uvedl jeden ze zakládajících členů kolektivu Pavel Lacko. Konečná prezentace podle něj propojí audiozáznamy míst s výtvarnými díly, která doplňují náladu konkrétního místa nebo životní situace.
Projekt Běž po zvuku vznikl díky dlouhodobé snaze Divadla na cucky a jeho vzdělávacího pilíře EDU na cucky otevírat prostor pro skupiny vyčleněné na okraji společnosti a pro společensky citlivá témata. "Šternberk má v porovnání s Olomoucí méně možností důstojného života pro lidi bez přístřeší. Zároveň je toto téma v místní komunitě velmi živé, často však chybí přímá zkušenost s lidmi samotnými. Chceme tuto propast alespoň částečně překlenout," uvedla vedoucí vzdělávací platformy EDU na cucky Kristýna Doubravová.
Podobný projekt se ve Šternberku ve spolupráci s tamní charitou odehrál už loni v říjnu, kdy lidé bez domova pod dohledem výtvarníků a tanečníků z Francie a Mexika tvořili sochu, zvukovou kompozici a portrétní archiv, který zachycoval jejich příběhy. Umělecká rezidence s tanečními, hudebními a výtvarnými workshopy vyvrcholila performancí na vernisáži.
