Ani řeka Morava na tom však není vůbec dobře, průtok pod Olomoucí činil v polovině týdne zhruba tři metry krychlové za sekundu oproti dlouhodobému průtoku kolem 26 metrů krychlových. Relativně vysoký průtok si zatím ještě udržuje Oskava, naopak Bečva u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku je podle vodohospodářů na hranici hydrologického sucha.
Současnou nepříznivou situaci ve vodních tocích mohou výrazněji zlepšit až vydatnější a déletrvající srážky. Vyplývá to z průběžného monitoringu vodních toků, který podnikají odborníci z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty olomoucké univerzity.
Kritická situace je podle nich například na Trusovickém potoce a Sitce pod Šternberkem na Olomoucku, jejichž koryta už byla bez vody. Prudce klesá také průtok Bystřice, jež pramení v Nízkém Jeseníku a přes Domašov nad Bystřicí, Hrubou Vodu a Velkou Bystřici teče do Olomouce, kde se vlévá do Moravy.
„Bez dešťových srážek může být Bystřice brzy bez vody,“ upozornil ve středu Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.
Pokud nezačne intenzivněji pršet, lze očekávat vyschnutí většiny menších vodních toků na velké části území kraje.
Ryby se ve vodě dusí a hynou, rybáři vyhlížejí deště. Je to katastrofa, říkají |
„S klesajícím průtokem se zmenšuje plocha koryta pokrytá vodou a souvislý proud se postupně rozpadá na izolované tůně. Jestliže sucho pokračuje, vyschnou nakonec i ty,“ uvedl Rulík.
Na nízkém stavu vodních toků se kromě suchého počasí podepsal také nepříznivý vývoj zásob podzemní vody. V nivě Moravy letos i loni její hladina klesala velmi rychle, většina tamních tůní vyschla už v polovině dubna, některé ještě dříve. Příčinou byly nízké jarní průtoky Moravy související s malým množstvím sněhu na horách. Následný pokles hladiny podzemní vody přispěl k vysychání nejprve drobných a později i větších toků. Situaci zhoršilo malé množství srážek na jaře a v létě.
Sucho výrazně zhoršuje životní podmínky živočichů, největší problémy mají ve vysychajících tocích ryby, zejména lososovité, jako jsou pstruzi a lipani. Škodí jim teplejší voda a nedostatek kyslíku.
Obnovení života v toku může trvat až dva měsíce
„Za kritickou se u ryb obecně považuje koncentrace rozpuštěného kyslíku kolem tří až čtyř miligramů na litr, záleží však na jednotlivých druzích. Nejnáročnější jsou lososovité ryby, například pstruh potoční a duhový, které potřebují přibližně šest miligramů kyslíku na litr. U vodních bezobratlých se za spodní hranici považují přibližně dva miligramy na litr,“ podotkl Martin Rulík.
Dlouhodobé vyschnutí toku může mít pro jeho ekosystém fatální následky. Hydrobiologické výzkumy ukazují, že zhruba čtyři týdny sucha mohou vést ke stoprocentní úmrtnosti vodních organismů. „Po opětovném zaplavení pak může obnova života v toku trvat jeden a půl až dva měsíce. Čím déle zůstává koryto suché, tím déle jeho obnova trvá,“ upozornil Rulík.
