Ojedinělými fotografiemi, přehlídkou vyznamenání, ale i nalezenou osobní zbraní si ode dneška připomínají armádního generála Heliodora Píku vojáci z hranické posádky. Československý voják a legionář, představitel zahraničního protinacistického odboje a také oběť komunistického režimu měl k Hranicím osobní vztah. Tři roky působil na zdejší vojenské akademii, která patřila ve své době k nejslavnějším vojenským školám, do města se po jeho zatčení vrátila také jeho rodina. Výstava se nachází v Kasárnách generála Zahálky, kde sídlí 7. mechanizovaná brigáda.
Stálou expozici posádky doplnili historici nejen informacemi o Píkově osobnosti, ale i doprovodnou výstavou nazvanou "Netruchlete pro mne", což jsou slova, která armádní generál napsal své ženě v posledním dopise před popravou.
Heliodor Píka na akademii působil na počátku své vojenské kariéry v letech 1920 až 1923, nejprve jako instruktor nauky o plynech a poté jako pobočník velitele. Výstava je podle armádního historika Eduarda Stehlíka návratem Heliodora Píky do Hranic. "Snažili jsme se představit fotografie, které dosud zveřejněny nebyly, a věci z osobní pozůstalosti a z osobních archivů jeho přátel, kde jsme je cíleně vyhledávali," řekl dnes při otevření expozice Stehlík, který je zároveň ředitelem Památníku Lidice.
Mezi předměty nechybí Píkova osobní zbraň, policejní Walther PPK, kterou v roce 1956 zakopal nedaleko domu v Hranicích jeho syn Milan. Po 53 letech během natáčení televizního dokumentu byla tato zbraň vytažena a restaurována. Řadí se mezi nejcennější exponáty výstavy, kde jsou zařazeny také další osobní věci a fotografie armádního generála. "Je nám ctí, že jsme je mohli odprezentovat právě tady a že se setkají se zájmem veřejnosti," řekla dnes ČTK ředitelka Slezského zemského muzea v Opavě Jana Horáková. Doplnila, že pro Píku byly tři roky působení v Hranicích klíčovými, ve zdejším Zrcadlovém sále kasáren se seznámil se svou ženou Marií Sehnalovou. "I když byl v Praze a stoupala jeho vojenská kariéra, stále se sem vracel," doplnila ředitelka muzea.
Mezi vystavenými snímky najdou zájemci i poslední společnou fotografii generála na nemocničním lůžku s jeho synem Milanem z dubna roku 1948; 5. května byl zde podle Jany Horákové zatčen a přímo z nemocničního lůžka odvezen, do občanského života se již nikdy nevrátil. Obviněn byl ze špionáže a vlastizrady a po vykonstruovaném procesu byl 21. června 1949 popraven. Podle Stehlíka se tak stalo přesně v den, kdy o sedm let dříve padl během bojů v druhé světové válce velitel zdejší posádky Otakar Zahálka, po kterém jsou nyní kasárny pojmenovány.
