Letos veterináři v Olomouckém kraji evidují podezření na nákazu hnilobou či morem včelího plodu na více než stovce stanovišť. „Už jsme udělali nějaká vyšetření v letošním roce a bohužel máme 97 podezření na hnilobu včelího plodu,“ informovala Helena Radiměřská Přibylová z Krajské veterinární správy pro Olomoucký kraj (KVS).
Podle ní se podezření týká už 900 včelstev (včelstvo je obvykle jeden úl obývaný královnou, 50–100 tisíci dělnic a v sezoně i stovkami trubců – pozn. red.).Podle mapy výskytu onemocnění hniloby včelího plodu, kterou zveřejňuje Státní veterinární správa, je od léta 2025 nejzasaženější Šumpersko.
Radiměřská Přibylová sdělila, že se nákaza týká kromě Šumperska také Olomoucka. Loni se přitom včelaři potýkali i s morem včelího plodu
„Nákazová situace v chovech včel je aktuálně na území kraje špatná. Nelze vyloučit vznik dalších podezření na tyto nákazy ani v nových lokalitách, takže monitoring moru i hniloby včelího plodu bude letos pokračovat,“ připomněla ředitelka KVS Hana Brázdová.
Vzhledem k vysokému počtu nahlášených podezření budou naši inspektoři prohlížet včelstva postupně. V případě, že chovatel sám najde příznaky svědčící pro tyto nebezpečné nákazy, musí nás neprodleně kontaktovat,“ dodala Brázdová
Chovatelé už loni nahlásili 99 podezření na hnilobu včelího plodu. „Naši inspektoři tak loni museli prohlédnout 1 124 včelstev, z toho 354 jich nakonec bylo kvůli potvrzené nákaze nutné zlikvidovat,“ uvedla Brázdová.
„Teď přicházejí výsledky vzorků a není to dobré. Očekávali jsme, že když se začne vyšetřovat, tak se nákaza objeví,“ prohlásil předseda základní organizace Českého svazu včelařů v Šumperku a okolních obcích Vít Sochora. Situace by se podle něj měla více vyjasnit s příchodem teplejšího počasí, kdy začnou včely vylétat z úlů.
Chov včel i pěstování se kvůli klimatu posunou do vyšších poloh, očekává včelař |
Podle Sochory se onemocnění pravděpodobně projeví na množství medu. Spousta včelařů se totiž rozhodla s chovem skončit, jelikož podle dosud platné legislativy bylo nutné při prokázání nákazy v jednom včelstvu spálit celé stanoviště (místo k chovu včel s více úly – pozn. red.).
„Myslím si, že u nás v organizaci v Šumperku meziročně ubylo přibližně 20–30 včelařů, což je přibližně 200–300 včelstev,“ vyčíslil Sochora s tím, že jde pouze o organizaci v Šumperku. „Za celý okres jde úbytek už do tisíců včelstev,“ doplnil.
Podmínka pálení celých stanovišť se změnila od začátku března, kdy vstupuje v platnost nová legislativní úprava. Podle ní bude nutné spálit celé stanoviště až v případě, že se nakazí více než 15 procent jeho včelstev.
Za nemoci mohou i chovatelé, myslí si předseda včelařů
Podle předsedy olomoucké okresní organizace Českého svazu včelařů Lea Czabeho se nákaza šíří také na Olomoucko, konkrétně do Dlouhé Loučky, kde musel chovatel zlikvidovat 40 včelstev. Czabe přisuzuje odpovědnost za nákazy i včelařům.
Úhyny včel jsou letos enormní, český med bude vzácnost, varují odborníci |
„Myslím si, že se k nám onemocnění včelstev táhne trochu z polské strany. Disciplína včelařů není úplně ideální, takže si kolikrát přivezou včely bůhvíodkud, bez rozborů,“ vysvětlil s tím, že vliv má také hygiena v péči o tento užitečný společenský hmyz.
Zda současná neradostná situace zdraží med, zatím není jasné. Někteří oslovení včelaři se zvyšovat cenu zdráhají s odkazem na velmi silnou konkurenci levnějších druhů medu z ciziny nabízených v supermarketech. Hniloba včelího plodu je, stejně jako mor včelího plodu, bakteriální onemocnění.
Nákaza se může do chovu dostat při zalétávání včel (dělnice létají do jiného úlu – pozn. red.), loupežemi (silnější včelstva napadají slabší a kradou jim zásoby – pozn. red.), roji neznámého původu, infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami.
Původcem moru je navíc bakterie, která vytváří extrémně odolné spory. Podle odborníků je ke zdolání nákazy v obou případech často nutné přistoupit k radikálním opatřením, jako je spálení celého stanoviště.
Předseda olomoucké okresní včelařské organizace Czabe informoval, že včelaři jednají s hejtmanstvím o zajištění plošného vyšetření na mor včelího plodu, který chovatelé považují za závažnější onemocnění. Kraj by tak v budoucnu mohl vyčlenit až jeden milion korun na plošné testování.
„V případě, že by to dopadlo dobře a vyšetření na mor se udělalo a podařilo se nějak počty nakažených včelstev snížit, pak bychom se mohli pokusit domluvit plošné vyšetření také na hnilobu včelího plodu,“ vysvětlil s tím, že vyšetření na hnilobu je nákladnější než v případě moru.
V Olomouckém kraji je zhruba 45 tisíc včelstev. Dříve patřil mezi regiony značně postižené morem včelího plodu, v letech 2021 a 2022 se situace zlepšila. V roce 2022 byla nákaza potvrzena pouze na devíti stanovištích a zlikvidováno tehdy bylo 25 včelstev. Nyní vážných nemocí včel opět přibývá.
