Vedení firmy České štěrkopísky podalo na začátku letošního roku na hejtmanství podnět, kterým chtělo dosáhnout změny krajských zásad územního rozvoje. Potřebovalo ji pro plánovanou těžbu štěrkopísku na ložisku mezi Věrovany na Olomoucku a Citovem na Přerovsku.
„Postupujeme zcela v souladu s doporučením úřadů. Magistrát města Olomouce k našemu návrhu na stanovení dobývacího prostoru explicitně uvedl, že územně plánovací dokumentace se musí změnit tak, aby umožnila vyhodnotit podmínky pro případnou těžbu i ochranu okolních sídel transparentně a v souladu se zákonem,“ zdůraznil mluvčí Českých štěrkopísků Petr Dušek k žádosti o klíčovou úpravu.
Krajská rada začátkem června a teď v pondělí i krajské zastupitelstvo ale na změnu plánovací dokumentace nepřistoupily. Hejtmanův náměstek pro strategický rozvoj Pavel Jelínek (SPD) připomenul, že dotčené území leží v kulturní krajinné oblasti Centrální Haná.
Pracovní místa, obnova železnice, peníze navíc. Lidé dali zelenou těžbě kaolinu |
Zmínil například, že podle současných krajských pravidel není v cenných částech území možné provádět výrazné změny druhu pozemku, které by snížily hodnotu krajinného rázu, což se týká i změn v rozsahu vodních ploch a vodních toků.
Plánovaný dobývací prostor u Věrovan má mít podle návrhu zaslaného Českému báňského úřadu plochu 1,75 kilometru čtverečních. Na vytěženém území by vzniklo jezero.
„V budoucnu by se mohlo jednat o precedens, kdy by se těžební společnosti obracely na kraj s jednotlivými požadavky na vymezení ploch pro těžbu, pokud by se nemohly dohodnout s obcí. To my nechceme dopustit, protože chceme obcím a obyvatelům naslouchat,“ řekl Jelínek.
Věrovanští zastupitelé stojí dlouhodobě proti záměru mít u vesnice pískovnu. Svůj názor vyjádřili naposledy v říjnu, když neschválili návrh těžební společnosti upravit územní plán.
„Naše obec těžbu odmítá, žádnou pískovnu tady nechceme. Pokusy o otevření těžby se opakují skoro 20 let, možná teď na kraji zkoušejí obejít územní plány obcí,“ reagovala starostka Věrovan Andrea Häutlerová (SNK).
Těžbu nerostů na výhradním ložisku neumožňuje ani územní plán Citova. „Bude se jednat o nevratný zásah do krajiny, který po několik desítek let bude měnit tvářnost krajiny a depresivně působit na zdraví občanů obce. Výrazným negativním vlivem je zábor kvalitní zemědělské půdy a vznik vodní plochy, která nevratně změní krajinu lužních lesů,“ představil Citovský zpravodaj názor zastupitelů už v roce 2010. První návrh na těžbu dostala obec ještě o šest let dříve.
Jen dvě z 16 ložisek mají životnost nad deset let
Firma České štěrkopísky namítá, že okolnosti měl zhodnotit proces SEA (strategické posouzení vlivů na životní prostředí, pozn. red) přímo na úrovni územního plánování. Takovou cestu ale kraj neumožnil.
„Poté, co zastupitelstvo obce Věrovany neschválilo úpravu územního plánu, ložisko zůstává v takzvané územní rezervě, takže v něm nelze stanovit dobývací prostor, a tedy ani regulérně pokračovat ve standardním povolovacím procesu,“ řekl Petr Dušek.
OBRAZEM: Likvidace strojů a poslední dělníci. Nahlédněte do dolu na Karvinsku |
„Jinými slovy nastává paradoxní situace, kdy státem podporovaný projekt ve veřejném zájmu nebude možné posoudit kvůli regionálním či lokálním obstrukcím,“ dodal mluvčí.
Těžaři už podle něj mají kladné posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) i pravomocný předchozí souhlas ministerstva životního prostředí ke stanovení dobývacího prostoru. Vymezení podporuje i ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Česká geologická služba hodnotí Věrovany jako nejvhodnější lokalitu k otvírce v celé oblasti. Přibližně 85 procent plochy ložiska náleží do území vhodného pro těžbu, surovina má vysokou kvalitu i podíl žádané hrubé frakce a ložisko zaujímá nejnižší podíl nejkvalitnější zemědělské půdy ze všech posuzovaných lokalit v oblasti,“ podotkl Dušek.
Podle krajského úřadu je sice ložisko u Věrovan a Citova v místech, kde zásady územního rozvoje za splnění stanovených podmínek přípravu nových těžebních projektů připouštějí. Návrh na změnu však označil za nekoncepční.
V poslední době jsou časté zprávy o nedostatku stavebních surovin. „Situace v regionálním stavebnictví začíná být vážná. Jen dvě z 16 aktivních ložisek v Olomouckém kraji mají životnost nad deset let. Už v polovině třicátých let tak hrozí výpadek roční produkce v objemu zhruba 700 a 900 tisíc metrů krychlových,“ uvedl Petr Dušek.
Zatopená pískovna Náklo
„V první fázi se nedostatek kameniva projeví na cenách. Ty zatím kopírují inflaci, ale do budoucna hrozí prodloužení přepravních tras, což už může vést k výraznějšímu zdražování,“ dodal mluvčí s tím, že v některých krajích už musejí štěrkopísek dovážet ze zahraničí.
Vláda loni určila vybraná ložiska štěrkopísku a stavebního kamene jako ložiska strategického významu. V kraji jde u štěrkopísku o lokality Unčovice-Náklo, Žerotín-Liboš, Tovačov 4 a Střítež nad Ludinou-Okrouhlík, kde je možné otevření kamenolomu.
