„Při pohledu po povodni jsem sám nevěřil že letní turistickou sezónu stihneme, ale udělali jsme na obnově spoustu práce, takže turisty o návštěvu našeho skanzenu v letošním roce neochudíme,“ slibuje šéf spolku Tlatohorsko kraj pokladů Jiří Juráš.
Podle něj byly nejzásadnější terénní úpravy, protože na řadě míst bylo plno naplavenin, jinde zase hluboké průrvy. „Terén se čistil od naplavenin nebo naopak zavážel. Tok říčky Olešnice, který měl po povodni tři ramena, jsme vrátili do jeho původního koryta,“ popsal Juráš.
Průrvu poblíž repliky historických zlatorudných mlýnů už zlatohorští nevyplňovali. „Před povodní tam byl prudký břeh bez přístupu k Olešnici, teď místo upravujeme tak, že vzniká jakási náplavka. Areál to určitě oživí,“ sdělil.
Voda loni v září naštěstí neodnesla zlatorudné mlýny, ale podemlela terén pod nimi. „Bylo poměrně náročné materiál pod dřevěnými konstrukcemi doplnit a zhutnit, ale podařilo se,“ vyzdvihl Juráš.
V současnosti probíhá soutěž na výstavbu nového závodiště pro soutěže v rýžování zlata. To původní odnesla voda. „Do měsíce bychom chtěli mít soutěž vyhodnocenou, tradiční soutěž v rýžování zlata by měla v létě proběhnout už v novém závodišti,“ řekl šéf spolku.
Přiznal však, že dubnové otevření skanzenu pro turisty bude s určitými omezeními. „Nebudou ale nijak zásadní,“ slibuje.
Sbírka vynesla statisíce, přispěli i zlatokopové z Afriky
Starosta Zlatých Hor Milan Rác (nez.) uvedl, že velkou motivací pro urychlenou obnovu skanzenu je výtěžek veřejné sbírky, byť z pohledu nákladů šlo spíše o symbolickou pomoc.
„Výtěžek sbírky je zatím zhruba 200 tisíc korun. Dostali jsem ale také jeden milion od Nadace ČEZ,“ sdělil starosta. Celkové náklady na obnovu skanzenu jsou odhadovány na 5,5 milionů korun. V současnosti nese hlavní zátěž radnice, část nákladů podle starosty Ráce pokryje pojistka. Město také žádá o dotaci.
Jiří Juráš připomněl, že do Zlatých Hor přišla také finanční pomoc od účastníků loňského šampionátu z Jihoafrické republiky. Šlo o tisíce korun. Jakákoli pomoc je pro nás velkou motivací a děkujeme za ni,“ řekl zlatohorský starosta.
Ředitel destinačního managementu Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak označil zlatokopecký skanzen za jednu z klíčových atrakcí Jesenicka. Vyzdvihl, že se daří při obnově areálu postupovat tak rychle.
„Zlatohorští to vzali za správný konec. Čím dřív se podaří areál obnovit, tím dřív tam potečou peníze. A určitě to ocení i návštěvníci Jesenicka, protože zlatokopecká tradice Zlatých Hor je nesmírně atraktivní téma. Je dobré, že nebudou odjíždět zklamáni,“ řekl Rak.
Místní chválí i šéfka Sdružení měst a obcí Jesenicka a starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (nez.). V postupu prací je vidět obrovská zapálenost a nadšení do obnovy. Ostatně jako všude na Jesenicku, kudy prošla zničující povodeň,“ sdělila Blišťanová.
Areál nabízí unikátní pohled do zlatokopecké historie
Zlatokopecký skanzen je prvořadou turistickou atrakcí. V areálu se nachází například funkční replika zlatorudných mlýnů poháněných vodou zhotovených podle dobových nákresů.
Návštěvníci si mohou prohlédnout také repliku dřevěného hornického srubu. K objektu neodmyslitelně patří i zvonička. Ta symbolizuje „pivní zvonec“, který zavedl pro zdejší horníky vratislavský biskup Jakub ze Salzy v 16. století. Město totiž tehdy bylo součástí biskupství. Po zazvonění se horníci mohli těšit na dávku zlatavého moku.
Na přístupové cestě k hornické osadě stojí dřevěná replika strážní věže, která slouží jako vyhlídka. V blízkosti hornické osady se nachází závodiště, kde se konají soutěže v rýžování zlata. Loni krátce před zničující povodní tam proběhl světový šampionát v rýžování zlata.
V areálu je také funkční replika tavicí pece. Do ní se od zlatorudných mlýnů převážela podrcená ruda, aby se tepelnou úpravou a pomocí chemických procesů oddělilo zlato.
