Zrušení Okresního soudu v Jeseníku by podle jeho předsedkyně Věry Procházkové znamenalo výrazné zhoršení dostupnosti justice v jednom z nejodlehlejších regionů Česka a zároveň by negativně ovlivnilo místní zaměstnanost. Uvedla to v reakci na úvahy ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) o zmenšení sítě okresních soudů, mezi nimiž byl jesenický soud označen jako jeden z možných kandidátů. Přesun agendy do vzdálených měst by podle Procházkové nutil obyvatele k mnohahodinovému dojíždění a vedl by k odchodu zaměstnanců z justice, řekla dnes ČTK.
Na Okresním soudu v Jeseníku pracuje osm soudců, kteří řeší trestní, občanskoprávní či opatrovnickou agendu. Přesun jejich agendy do Šumperka nebo Bruntálu by podle Procházkové znamenal pro obyvatele nutnost absolvovat až stokilometrovou cestu přes horské oblasti, v některých případech i několikahodinovou cestu hromadnou dopravou, což by nejvíce zasáhlo seniory, zdravotně postižené, rodiče s dětmi či oběti trestných činů. Dostupnost soudu je podle ní základní podmínkou funkční justice.
Zrušení soudu by podle Procházkové pravděpodobně vedlo k odchodu zaměstnanců z justice, protože kvůli vzdálenosti a dopravní obslužnosti by nemohli přejít na jiné soudy v regionu. Na jejich práci by tak musely soudy v Šumperku či Bruntále přijmout nové pracovníky. "Okresní soud v Jeseníku je v jesenickém regionu jedním z větších a stabilních zaměstnavatelů, což je pro tuto oblast, kde je pracovní uplatnění značně omezené, velmi důležitý aspekt," podotkla předsedkyně soudu.
Argument, že síť okresních soudů neodpovídá dnešní realitě, považuje předsedkyně jesenického soudu v tomto případě za nepřiléhavý. Poukázala na to, že soud v Jeseníku vznikl v roce 1996 právě kvůli lepší dostupnosti justice pro obyvatele regionu a tyto důvody podle ní přetrvávají i po třech desetiletích. "Dopravní obslužnost tohoto regionu se oproti roku 1996, kdy soud vznikl, nejenže nezlepšila ale naopak snížila, protože řada dopravních spojů byla bez náhrady zrušena. A to už nemluvím o situaci, kdy po povodních, které postihly Jesenicko na podzim roku 2024, stále ještě nebyly zprovozněny všechny železniční tratě v regionu," doplnila.
Za neopodstatněné považuje také argumenty založené na demografickém vývoji. Úbytek obyvatel okresu byl podle ní jen mírný a rušení státních institucí by mohlo další odliv obyvatel naopak prohloubit. Zrušení soudu by navíc podle Procházkové nepřineslo očekávané úspory, protože agenda by se musela přesunout jinam, což by vyžadovalo posílení personálu, nové prostory a zvýšené výdaje na cestovné či svědečné. Stát by navíc nevyužil relativně novou budovu soudu z roku 1998.
Předsedkyně upozornila také na úzkou spolupráci soudu s dalšími institucemi v regionu, například s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, Probační a mediační službou, státním zastupitelstvím či policií, kterou by bylo po zrušení soudu obtížné zachovat.
Ministr spravedlnosti Tejc zvažuje rušení některých okresních soudů kvůli zadlužení Česka. Okresní soud v Jeseníku jako příklad zmínil server Česká justice. Tejc na sociální síti X uvedl, že současná mapa okresních soudů pochází ze 60. let minulého století a neodpovídá dnešním potřebám. Poukázal i na velké rozdíly ve velikosti i vytíženosti soudů, což podle něj brání specializaci. Zrušení tamního soudu označila za přijatelné již starostka Jeseníku a poslankyně za koalici Spolu Zdeňka Blišťanová.
