Ve stejný okamžik se dnes rozezněly zvony ve více než 30 obcích Drahanské vrchoviny. Zvuk připomněl obyvatele těchto vesnic, kteří byli Němci kvůli rozšíření vojenského prostoru nuceně vystěhováni. Společné zvonění je poděkování těm, kteří se vrátili a znovu začali budovat své domovy. Počet obyvatel v obcích se na předválečnou úroveň nevrátil. Třeba v Bousíně na Prostějovsku, kde dnes místní společně zavzpomínali, klesl počet lidí z předválečných 300 na polovinu. ČTK to řekla koordinátorka projektu Marie Horáková.
Zvonění je součástí celoročního festivalu Nezlomné Drahansko: Domov v nás, jenž se koná k příležitosti 80 let od doby, kdy se lidé začali vracet do svých domovů. "Napadlo nás to při návštěvě středních Čech, kde je podobné území, jehož historii si připomínají. My, co jsme zapojení do organizace, máme v rodinách předky, kteří byli vystěhováním poznamenání a někteří cítili jako křivdu, že se tomu následně nikdo nevěnoval," uvedla Horáková.
Festival vznikl jako připomínka lidí s těžkým osudem, kterým stálo za to vrátit se ke kořenům. "Vystěhování Drahanska se týkalo 18.500 lidí, ačkoliv v každé vesnici je to jinak a ne všichni nakonec odešli. Někteří se snažili stěhování oddalovat a podařilo se jim vyjednávat až do konce války. Žádná z obcí se ale co do počtu obyvatel nevrátila na předválečné období. Domy některých byly zničené a lidé na jejich opravu neměli peníze, nebyl ani materiál," poznamenala Horáková.
Její babička se nicméně v roce 1947 do rodného regionu vrátila a dům opravila. "Odejít musela v roce 1943. Nebylo to násilné, ale museli uklidit dům, vzít si své věci, jít odevzdat klíč a sami si někde najít místo. Babička byla u příbuzných v Protivanově, velká rodina se musela uskromnit v jednom pokoji," doplnila.
Do připomínky se zapojily obce napříč okresy Vyškov, Blansko a Prostějov. V Bousíně dnes také položili věnce. "Naše obec patří k místům, která nesou hlubokou stopu válečného vystěhování. Z tehdejších 60 domů jich byla asi třetina nenávratně zničena. Dnes tu žije sotva 135 lidí. Právě tato zkušenost, že se domov může ztratit během několika měsíců, je důvodem, proč jsme se rozhodli být jedním z iniciátorů festivalu. Chceme, aby krajina, kterou dnes procházíme, nezapomněla na ty, kteří ji kdysi museli opustit," řekla starostka Bousína Monika Tmé (STAN).
Přibližně polovina obcí si letos na obecním úřadu nebo jiném místě odhalí pamětní destičku s nápisem "Obec určená k zániku v letech 1941–1945". Ve většině vesnic jde podle Horákové o první veřejnou připomínku této události. Každou destičku doplní odkaz na webovou stránku projektu, kde lidé najdou postupně příběhy jednotlivých obcí, archivní fotografie a vzpomínky pamětníků. "Chceme, aby lidé věděli, co se regionu stalo, a že je tím dosud ovlivněný. Snažíme se pracovat i se školami. Na podzim pak plánujeme u Bousína vysadit 100 nových stromů, z nichž 33 ponese jména vystěhovaných obcí," dodala Horáková.
