Je to letos přesně 120 let, co v Moravské Třebové vyrostla muzejní budova díky velkorysému daru moravskotřebovského rodáka a úspěšného newyorského obchodníka Ludwiga Holzmaistera. Reprezentační budova, která byla při svém vzniku předobrazem Uměleckohistorického muzea ve Vídni, si letos nemohla své významné jubileum připomenout v lepší kondici.
Americký obchodník Ludwig V. Holzmaister, který pocházel z významného moravskotřebovského podnikatelského rodu a sám se v Moravské Třebové narodil, se rozhodl, že rodnému městu bude po zbohatnutí ve Spojených státech amerických posílat z cest po světě zajímavé předměty k obohacení sbírek tehdejšího muzea. Nedlouho po zahájení jeho cesty kolem světa začalo muzeum řešit Nerudovskou otázku: Kam s ním?
A nešlo jen o nejznámější zásilku v podobě staroegyptské rakve s mumií Hereret. Do rodného města posílal předměty z Indie, Barmy, Tibetu či Japonska. Muzejní sbírka se jeho přičiněním natolik rozrůstala, že se Holzmaister ještě před návratem do Evropy rozhodl, že rodnému městu dopomůže i k důstojné muzejní budově.
„Už jenom příběh pana Holzmaistera, jenž všechny nádherné skvosty, které získal na svých cestách, daroval svému rodnému městu, je neuvěřitelný. Dovedete si představit, kdo by to dnes udělal? “ řekl historik a bývalý starosta Moravské Třebové Radko Martínek.
Holzmaister nechtěl za stovky unikátních předmětů dokumentující vzdálené kultury, východní náboženství, každodenní život i umělecké tradice v různých částech světa nic víc než úctu a patronát města. Jeho příběh však málem zapadl kvůli jeho německému původu.
Nejen vzácná staroegyptská sbírka, dnes druhá největší v republice, se nyní představuje v novém světle.
Expozice na světové úrovni
Nově otevřená expozice dokumentující mimoevropské kultury a historii města svým rozsahem a moderním pojetím dalece překračuje hranici toho, co nabízí jiná městská muzea, a obstála by i v konkurenci Národního muzea a jiných světových muzeí.
A to nejen díky slavné Hereret, kterou Holzmaister koupil v jednom egyptském starožitnictví. Nejstarší mumie v českých sbírkách je důstojně vystavena v nasvícené vitríně. Na vizualizaci si návštěvníci mohou prohlédnout nejen její pravděpodobnou podobu, ale také stav tři tisíce let starých kosterních pozůstatků, které v dvojité bohatě zdobené rakvi prozkoumával počítačový tomograf.
Přestože část z více než 500 předmětů se po druhé světové válce ztratila, ve výstavních prostorách se tvůrcům s citem pro atmosféru, světlo a detail podařilo vystavit to nejlepší včetně vzácných samurajských mečů, tibetských rituálních předmětů nebo indických mramorových sošek bohů.
Otevírací doba muzeaZáří – červen
Letní prázdniny
Ceník
|
„Postava Ludwiga Holzmaistera a jeho životní příběh tvoří páteř celé expozice. Díky jeho sběratelské a mecenášské činnosti má Moravská Třebová mimořádný soubor předmětů, který přesahuje význam samotného města. Předměty v expozici jsme zasadili lépe do kulturního kontextu a jejich přirozeného prostředí. Nezapomínáme ani na dějiny města. Zhruba pětina sbírkových předmětů je vystavena úplně poprvé,“ řekl autor expozice Pavel Onderka z Náprstkova muzea, který přinesl nejen odborný pohled, ale také cit pro příběh, díky kterému se návštěvník nestává jen pozorovatelem, ale je součástí cesty.
Interaktivní expozice sází i na multimediální technologie. Návštěvníky uvítá digitalizovaný avatar zakladatele muzea, pod lupou mohou zkoumat vzácné posvátné předměty včetně amuletů ve tvaru skarabů a dobové fotografie díky umělé inteligenci doslova ožívají před očima. Pozornost poutá také koloběh Slunce, jeden z klíčových motivů staroegyptské víry.
Podle vedoucí muzea Moniky Marhounové vzniklo v budově kromě expozice také nové návštěvnické zázemí včetně pokladny, šaten a konferenční místnosti. „Myslím si, že teprve teď splňujeme moderní účel muzea tak, jak už je ve světě trendem,“ uvedla.
Krásná Hereret uhranula Čechy. Mumie se však stala terčem vykradačů hrobek |
Moravskotřebovská radnice získala na rekonstrukci muzea evropskou dotaci ve výši 68 milionů korun, dalších 20 milionů korun šlo na novou expozici. Za architektonickou podobou stojí architekt Martin Hrdina ze studia Hrdina Pavlík.
