Košíkářství podle Aleny Bukvové nezanikne a nenahradí ho ani sériová výroba. V minulosti se sice objevily pokusy řemeslo mechanizovat, kvůli vlastnostem přírodního materiálu se ale příliš neujaly. Košíkářka ČTK řekla, že věří, že řemeslo zůstane především ruční prací. Bukvová dnes v Chrudimi při národním zahájení Dnů evropského dědictví (EHD) 2026 obdržela titul Nositel tradice lidových řemesel.
"Zkoumala jsem v historii, jestli se někdo pokoušel košíkářství zmechanizovat. Našla jsem v německých knihách zhruba z 80. a 90. let 19. století zmínky o pokusech s pletacími stroji, ale nikdy se to příliš neujalo. Myslím, že to řemeslo přetrvá, protože ho dělají lidé, kteří ho mají rádi. Snažím se ho učit i svou šestnáctiletou vnučku, aby se někomu předalo a neztratilo," řekla Bukvová.
Řemeslu se věnuje přes 25 let. Bukvová se kromě výroby košíků a dalších předmětů do domácnosti věnuje také rekonstrukci historických výrobků. Náročná pro ni byla například obnova secesního kočárku, u něhož se snažila zachovat původní konstrukci, co nejvěrněji napodobit použité materiály a doplnit poškozené části tak, aby opravy nebyly na první pohled patrné. Vyrábí také repliky historických výrobků a z proutí vytvořila například svatou rodinu v životní velikosti, která je během adventu k vidění na náměstí v Lanškrouně.
Ocenění dnes převzaly čtyři řemeslnice a jeden řemeslník. Karel Hofman, který se v pivovaru Prazdroj v Plzni věnuje tradičnímu bednářství, titul vnímá jako ocenění pro všechny kolegy. "Já to neberu jenom jako ocenění pro mě. Naše práce je týmová a bez těch dalších sedmi lidí bych tu nebyl. Převzal jsem to za ně a budu jim to tlumočit," řekl ČTK.
S dalšími bednáři se věnuje tradiční pivovarské bednařině, při níž vyrábí velké ležácké sudy, kádě i menší transportní nádoby. Řemeslo podle něj spočívá nejen v samotné výrobě sudů, ale také v péči o ně a o historické ležácké sklepy. "Sud vám udělá každý, ale nemá k tomu ten zbytek. My zachováváme tradici a pořád pracujeme tak, jak se to dělalo před 200 lety," řekl Hofman.
Součástí národního zahájení je také program zaměřený na místní památky a historii města. Zájem lidí o památky v Chrudimi se po poklesu v covidových letech postupně vrací. Návštěvnost sice stále nedosahuje původních čísel, trend je ale pozitivní. Během Dnů evropského dědictví se město snaží návštěvníkům nabídnout netradiční program. "Letos vystavujeme kroniky, které během roku běžně neukazujeme, a nově je otevřená také Bašta Prachárna," řekl ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt.
Kompletní přehled zapojených památek a doprovodných akcí je uveden na webu EHD. Lidé si také mohou stáhnout do mobilního telefonu aplikaci, kde najdou všechny potřebné informace. Akce trvá od začátku do konce září. Dny evropského dědictví jsou celoevropskou akcí. Konají se od roku 1991 pod záštitou Rady Evropy. Jejich posláním je propagace historického dědictví, které vzniklo v evropské i národní tradici.
