Nejstarší kostel ve Svitavách zapsaný na seznam kulturních památek měl už delší dobu střechu v havarijním stavu. Svitavská farnost se proto loni rozhodla pustit do náročné rekonstrukce střechy a starou eternitovou střechu na svatostánku z 12. století měla nahradit pálená taška.
Aby farnost získala dotaci z havarijního fondu ministerstva kultury, musela k žádosti o dotaci přiložit stanovisko památkářů. Ti však poskytnutí dotace podmínili břidlicí. Z dobových pramenů vyšlo najevo, že nedlouho po barokní přestavbě v 17. století se odolná přírodní břidlice na střeše vyskytovala. Břidlici v internetové anketě posléze odsouhlasili i farníci a farnost mohla žádat o dotaci.
„Je to první kostel na Svitavsku, který tuto krytinu v novodobé historii dostane. Jde o hodně finančně náročnou záležitost. Bez podpory havarijního fondu ministerstva kultury, Pardubického kraje, farníků a drobných dárců by oprava byla nemyslitelná. Celkové náklady na rekonstrukci střešního pláště jsou vyčísleny na 4,3 milionu korun. Vzhledem k finanční náročnosti máme opravu rozdělenou na čtyři etapy. Teď jsme v polovině. Z vlastních prostředků jsme do opravy střechy dali už 900 tisíc korun a sháníme peníze na další etapy,“ řekl svitavský farář Václav Dolák.
Nová střecha pro kostel sv. JiljíCelková předpokládaná hodnota oprav střechy činí 4 329 302 korun. Na první dvě etapy ministerstvo kultury přispělo 900 tisíc korun, Pardubický kraj 400 tisíc, farnost z darů zaplatila 900 tisíc korun. Kromě oprav střechy probíhá také restaurování kazatelny. |
Pokrývání střech tradičním přírodním materiálem, jakým je břidlice, se hojně rozšířilo v 17. a 18. století zejména v německých pohraničních oblastech. Dnes ji firmy opět začínají nabízet.
Do Svitav na střechu kostela už druhým rokem jezdí Jaroslav Lakomý, který je příslušníkem již čtvrté generace zabývající se tímto řemeslem. Za svou praxi, která trvá od roku 1966, pokryl střechy přibližně 200 památkových objektů.
„Pan Lakomý k pokrývání břidličných střech používá španělskou štípanou břidlici. Každou bere do ruky, proklepává, a když se mu něco nezdá, byl jsem na jiné stavbě svědkem, že dodavateli klidně třetinu dodávky vrátí. Zárukou kvality pro nás je, že pan Lakomý obdržel ocenění Nositel tradice lidových řemesel, kterou uděluje ministerstvo kultury,“ řekl Václav Dolák.
Že jde o aušus, zjistili při opravách
Ve svitavském děkanátu jsou totiž po ne příliš dobrých zkušenostech z oprav střech v 90. letech opatrní. Tehdy na velkou část střech kostelů pokrývači dávali imitaci břidlice, u které se po dvaceti letech ukazují první vady.
„V našem děkanátu byla imitací břidlice pokrytá například rezidence na Kalvárii v Jaroměřicích. Národní kulturní památka teď prošla díky IROP náročnou rekonstrukcí za více než 20 milionů korun a při ní byla vyměněna i střecha. Na imitaci břidlice z 90. let nám nechtěl žádný pokrývač vlézt. Všichni říkali, že je to tak popraskané, že když tam půjdou opravovat, udělají víc škody než užitku. Teď tam máme pravou břidlici,“ uvedl Dolák.
Farnost kvůli dluhům prodá varhany, později přijde na řadu celý kostel |
Pro farnosti na Svitavsku je památkáři v 90. letech doporučovaná krytina tikající bombou. V děkanátu Svitavy je 33 kostelů a kaplí ve vlastnictví církve a velká část má na střeše právě imitaci břidlice.
„Během deseti dvaceti let bude jedna střecha za druhou odcházet. Že jde o aušus, jsme zjistili při opravách střechy kostela svatého Josefa, kde je krytina zčásti nahrazena pálenou taškou. Proto se také u sv. Jiljí nad pálenou taškou uvažovalo. Podobnou šlamastiku řeší v Plzni na katedrále,“ dodal Dolák.
Z jakých finančních zdrojů opravy střech kostelů na Svitavsku pokryjí, zatím jasné není. Většinu získaných peněz dnes farnost posílá na provoz a opravy.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Z církevních restitucí má farnost ve Svitavách po odečtení daní z příjmů a daní z nemovitostí příjem 100 tisíc korun čistého za rok.
„Bohužel, jen loni jsme vodárenské společnosti zaplatili na srážkovném ze střech našich dvou kostelů 76 tisíc korun. Město nám poskytuje 25 tisíc korun jako neinvestiční dotaci. Štěstí je, že ze sv. Jiljí neodtéká srážková voda do kanalizace, ale do řeky Svitavy, proto tam srážkovné platit nemusíme. Odhaduji, že by šlo o dalších 50 tisíc korun. Jde o peníze, které doslova stečou do kanálu, a mohly by jít na opravy,“ nelíbí se současná zákonná úprava správci svitavské farnosti.
Práce ne slavném poutním kostele v Neratově v Orlických horách:
22. května 2023 |
