Pardubickému kraji se podařilo zamezit případný prodejům objektů v Králické pevnostní oblasti, která vznikla před druhou světovou válkou. Jedná totiž s ministerstvem obrany o převodu různých druhů opevnění na obce, zájemci o koupi proto teď se svými žádostmi neuspějí. Hejtmanství si nepřeje, aby v historickém dědictví vznikaly chatky, rozhledny, solné jeskyně nebo další nevhodné aktivity jako jinde v republice. ČTK to řekl hejtman Martin Netolický (3PK/SOCDEM).
"Ministerstvo nás upozornilo, že zájem o nákupy lehkého opevnění i pěchotních srubů je enormní. Nechceme, aby v nich byla plastová okna, jako mají třeba na Broumovsku," řekl hejtman.
Kraj zmapoval všechny objekty v oblasti a jejich vlastníky. Většinu vlastní stát, menšina patří neziskovým organizacím, obcím a kraji. Nachází se tam 58 objektů těžkého opevnění a 207 objektů lehkého opevnění. Pásmo dosahuje od hranic s Královéhradeckým krajem až po Králický Sněžník.
Hejtmanství nejdřív začalo začalo jednat s ministerstvem kultury, aby v lokalitě vznikla krajinná památková zóna. Kraj vymezil oblast o rozloze přibližně 30 kilometrů čtverečních, která by mohla získat památkovou ochranu. Díky jednáním pak ministerstvo obrany mohlo zastavit případné prodeje pevnostních objektů na Králicku, uvedl hejtman.
"Ministerstvo obrany na základě našich jednání a všech krocích, které činíme, nepokračuje v prodejích. Nevyřizuje žádosti o koupi. Ty by mohly poškodit a znehodnotit unikátnost oblasti," řekl Netolický.
Město Králíky v minulosti některé pevnostní objekty získalo a stará se o ně. Vlastní kralický řopík (lehké opevnění), objekty těžkého opevnění, jako pěchotní srub K-S14 U Cihelny, dělostřeleckou tvrz Hůrka a nově pěchotní srub K-S8.
"Můj otec byl před válkou kovář a pevnosti také dělal. Mám k nim proto osobní vztah. Rádi bychom objekty měli ve svém majetku, aby se na nich nedělaly nevhodné stavební úpravy," řekl starosta Václav Kubín (Sportovci).
Na další převod objektů město čeká delší dobu. Zažádalo o ně zhruba před 15 lety. "Musí se vyřídit majetkové věci," řekl Kubín.
Podaří-li se objekty převést na samosprávy, obce je budou udržovat, na což by kraj mohl zřídit dotační program v památkové péči, řekl hejtman. "Některé solitérní objekty je dobré zakonzervovat, protože na nich byly dělány testovací zkoušky, co dělala německá armáda. Poškození jsou vzácná, dá se na nich vysvětlit, co se s objekty dělo," řekl ředitel muzea K-S 14 Richard Sicha.
Některé stavby by bylo těžké zprovoznit, protože do nich není zavedená elektřina, není tam voda a není k nim přístupová cesta. "Provozně nejde mít všechno jako muzeum, ale mohou se tam dělat naučné stezky, udělat virtuální svět, pomocí QR kódu by turista zjistil, kde se nachází, co tam bylo," dodal Sicha.
