Boj s rakovinou začal Markétě Zaoralové v roce 2019, kdy si s manželem ve Strakově na Litomyšlsku užívali svou čerstvě roční čtvrtou dcerku. Tehdy ji k lékařům přivedla silná bolest prsu při kojení, pomerančová kůže a tvrdost. Žádnou bouli si však nenahmatala.
„Lékaři si mě přehazovali jako horký brambor, psali mi antibiotika a mamograf nic neukázal. Bolelo mě to tak moc, že jsem nakonec musela přestat kojit. Domnívali se, že půjde o nějaký zánět v prsu, což je pří kojení celkem běžný problém, ale raději mě nakonec poslali na další vyšetření,“ vypráví Zaoralová. Rozhodla až biopsie, která potvrdila zhoubný nádor.
Následovala léčba a poté udržovací terapie. V roce 2023 se objevily nové metastázy a začaly se agresivně šířit tělem. „Teď mám pět nádorků a otok na mozku. Rakovina mi napadla i kosti a poškodila obratel. Ten metastázami zeslábl a praskl, k tomu jsem měla i zlomená žebra ze stejného důvodu. Proto dnes nosím korzet. Léčba zatím prý zabírá, ale další vývoj je nejistý. Lékař mi řekl, že se s tím budu muset naučit žít,“ říká maminka šesti dětí.
Těhotenství zachytili až při druhém CT
Ačkoliv neměla menstruaci už několik let, začaly se u ní objevovat těhotenské příznaky. Sama se proto raději při onkologickém vyšetření zeptala, zda nemůže být těhotná. Lékaři však byli přesvědčeni, že ne a příznaky přikládali léčbě.
Zaoralová tedy dál podstupovala léčbu, jejíž součástí bylo vyšetření CT, které na žádné těhotenství nepoukázalo. K tomu se snažila dál pomoci manželovi svou administrativní prací z domu, aby přispěla alespoň něco málo do rodinného rozpočtu. Při dalším vyšetření však přineslo druhé CT šok pro lékaře i samotnou Zaoralovou. Ukázalo totiž pokročilé stadium těhotenství.
„Řekli mi, že jsem na 99 % těhotná. Ve Svitavách mi pak na gynekologii dali podepsat papíry k ukončení, protože nikdo z lékařů nedoporučoval v těhotenství pokračovat. Měla jsem jít na takový malý porod, ale v noci jsem si to rozmyslela. Byla jsem za půlkou a přijít o dvě maličké dušičky jsem si nedokázala ani představit,“ vzpomíná žena, která letos oslavila 40 let.
Špatně už bylo, ale teď je hůř
Dvojčatům se zachtělo na svět předčasně, a tak se narodila už na začátku 34. týdne. Nějaký čas strávila na neonatologii. Markétin stav byl v té době už velmi špatný. „Myslela jsem, že tím nejhorším už jsem si prošla, ale to nejhorší teprve přišlo s těhotenstvím a porodem. Musela jsem přerušit léčbu a všechny ty nesnesitelné bolesti jsem musela zvládat jen s paralenem. Nic horšího jsem nikdy nezažila,“ vzpomíná.
Rodina žije v domě a dostat se do patra byla velká výzva, na kterou si později už ani netroufala. „Bála jsem se, že už bych se nedostala zpátky nahoru a tak jsem raději poslední týdny byla zavřená doma. Venku bylo krásně, ale ta bolest mě úplně paralyzovala. Na neonatologii jsem fungovala jen napůl a dodnes jsem velmi vděčná manželce našeho starosty, že tam se mnou a především mými dětmi trávila čas a pomáhala. Nezvládla bych to,“ říká.
Po porodu dvojčat udeřila rakovina v plné síle. Péči o 6 dětí zvládá už jen stěží. (12. prosince 2025)
Dnes jsou čtyřměsíční dvojčátka Natálka a Honzík v pořádku a daří se jim celkem dobře. Honzík je trochu nespavec, a tak spí Markéta přerušovaně jen pár hodin denně. Jednou za tři týdny dojíždí na chemoterapii do Masarykova onkologického ústavu v Brně. Léčba je pro ni v kombinaci s péčí o děti extrémně náročná.
„Vždy mě to úplně smete a jen tak tak se dám do kupy do té další. Čím víc jsem ale vyčerpaná z péče o děti, tím hůř se z toho dostávám. Teď už cítím, že další chemoterapie mě čeká dřív, než se stihnu vzpamatovat z té předchozí,“ dodává tiše.
Rodina potřebuje pomoc
Rodina Zaoralových je díky neplánovaným dvojčátkům početná. Nejstarší dcera Janička se letos připravuje na maturitu, Nelinka začala první ročník střední školy, Magdalenka chodí do čtvrté třídy a Markétka letos nastoupila do první. Jejich potřeby i péče o miminka představují obrovskou zátěž.
Markétin manžel pracuje jako OSVČ a je jediným živitelem rodiny. Aby se mu podařilo rodinu uživit, tráví většinu času v práci. Péče o děti i domácnost tak zůstává na Markétě, jejíž zdravotní stav se výrazně zhoršil.
„Jezdí mi pomáhat paní z charity, ale vždy když přijde faktura, děsí mě to. Jsou to neustále nějaké výdaje, ať už za děti, léky nebo právě pomoc v domácnosti. Sama už si ani neuvařím. Naštěstí mi občas jezdí pomáhat kamarádka, která se stará o všechny děti, když musím odjet do Brna na chemoterapii,“ říká.
Strach zmizel, teď je potřeba bojovat
Za poslední roky zažila tolik bolesti a nejistoty, že strach podle jejích slov ustoupil. „Už se nebojím ničeho. Tím, že se mi to vrátilo v tak agresivní formě, nezbývá, než bojovat dál,“ říká odhodlaně.
Letos se rozhodla nepřepínat síly ani kvůli Vánocům, které s rodinou vždy milovala. Pečení cukroví, výzdobu i další přípravy letos odkládá. Chce svátky strávit v klidu pod dekou a hlavně se příliš neunavit, aby se mohla věnovat dětem.
Rodina se rozhodla požádat o pomoc prostřednictvím platformy Donio.cz, kde doposud přispělo přes tisíc dárců a částka má pokrýt péči o domácnost, pomoc s dětmi i další nezbytné výdaje související s léčbou a Markétiným stavem.
„Nad vodou mě drží moje děti, ale také pomoc, která se mi dostává od lidí. Manžel, kamarádka, manželka starosty i všichni ti, kteří nám přispívají. Nesmírně si toho vážím. Člověk v takové chvíli myslí především na ty děti,“ dodává.
