Amatérské divadlo v Česku je mimořádný fenomén, který si ocenění světového dědictví zaslouží. Zvýší se jeho reputace a zároveň mu vznikají větší šance na dotační příležitosti. ČTK to řekla Kateřina Prouzová Fikejzová, principálka Divadla Exil, které v Pardubicích funguje 25 let. Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.
"V republice je přibližně 3500 amatérských souborů, je to opravdu velký fenomén. Hraní amatérského divadla by mohlo získat větší podporu i shora, od státu. Divadlo se hraje v kulturácích, sokolovnách i malých sálech po celé zemi, často tam, kde je to jediná pravidelná kulturní aktivita. Silnou roli mají také literárně-dramatické obory ZUŠ, které vychovávají další generace tvůrců," řekla principálka.
Nadšení jsou i amatérští divadelníci na Vysočině, řekl ČTK Michal Lukáč, který se ochotnickému divadlu věnuje téměř 30 let a je dlouholetým šéfem třebíčského divadelního spolku Ampulka. Někteří jsou ale podle něj ze zápisu rozpačití, i když je potěšil. "Ptají se, co to pro nás znamená, zda je to pro nás nějaký přínos, zda můžeme očekávat nějakou větší podporu a od koho. Nebo zda z toho plyne nějaký závazek a jaký. Protože divadlo děláme bez ohledu na to, jestli jsme, nebo nejsme na seznamu UNESCO," řekl Lukáč.
Vedoucí Divadelního spolku Kroměříž Jiří Kašík považuje zápis amatérského divadla na seznam UNESCO za neuvěřitelný okamžik. "Ochotnické divadlo má dlouholetou tradici. Kořeny jsou v době národního obrození, kdy se čeština začala šířit. Je to pro nás samozřejmě obrovský úspěch a uznání, že tato činnost ve společnosti má nějaký smysl. A myslím si, že i v těchto dnech. Byť nemusíme bojovat o češtinu, ale bojujeme o svobodu, a snažíme se v kulturní oblasti pro to něco dělat. Nějakým způsobem národ edukovat," řekl Kašík.
Ochotnické divadlo se zrodilo za národního obrození. Například v Pardubicích první studentské divadlo vzniklo kolem roku 1811. Před rokem 1989 bylo ve městě 11 ochotnických spolků. Jejich počty po sametové revoluci klesaly, ale i nové vznikly. Největší neprofesionální divadlo je v krajském městě Divadlo Exil, které letos oslavilo 25. narozeniny. Dlouhou dobu působilo v Havlíčkově ulici, v roce 2021 se přestěhovalo do Machoňovy pasáže.
"Myslím, že mohu mluvit za všechny, máme z ocenění radost. Zvyšuje se díky tomu prestiž amatérského divadla. Je to nevídaný úkaz, je tu obrovské množství ochotníků, kteří se divadlu věnují ve volném časem, nic za to nemají a dělají to, protože je to baví a dělají to srdcem," řekla řekla členka správní rady Divadla Exil Naďa Kubínková. Přestěhování přineslo divadlu hezčí prostory a více diváků, dodala.
V současné době má pardubické divadlo více než 30 členů. Ročně uvede asi čtyři premiéry, aktuálně má na repertoáru devět představení. K tomu uvádí výstavy, hostují u nich amatérské spolky, které nemají vlastní scénu, jako je Divadlo Tří nebo improskupina Paleťáci. Do divadla ročně přijdou tisícovky lidí.
Divadlo ale vyráží i mimo město a účastní se přehlídek. Podle principálky se díky tomu potkává s diváky z jiných měst, dostává zpětnou vazbu od lektorského sboru, vidí jiná představení. "Patříme k velkým výjimkám, máme vlastní prostor, hrajeme dvakrát týdně. Naše ambice jsou velké, ne ve smyslu sbírání cen, ale ve smyslu dělat to nejlépe, jak umíme. Snažíme se přinášet zajímavé a kvalitní texty," řekla Prouzová Fikejzová.
