Drobných upomínek na místo teroru si spěchající návštěvník krajského úřadu v Pardubicích nejspíš nevšimne. Třetí patro budovy bývalo za protektorátu sídlem gestapa. Připomínají to pamětní desky, díry po střelbě z kulometu v cihlové zdi nebo zatmelená místa, kde dříve byly mříže. Při prohlídce si dnes desítky lidí připomněly tragické události nejen z 8. května 1945.
Do dřívější budovy ředitelství pošt a telegrafů se vstupovalo z náměstí Republiky. V nižších patrech byl Oberlandrat, což byl název pro německou okupační správu. Ve třetím patře sídlilo gestapo, vstup do něj omezovaly mříže, které se údajně se ovládaly elektricky z jedné z kanceláří.
"Odehrávaly se tam hrozné věci. Počet lidí na gestapu se proměňoval, uvádí se číslo 35 až 40 lidí, byly tam také civilní zaměstnanci, kádrově vytipované sekretářky, přesvědčené nacistky," řekl historik Jiří Kotyk.
V den osvobození, který v Pardubicích připadl na 8. května 1945, se vydal poručík Josef Trnka se svým nově jmenovaným nadřízeným Ludvíkem Novotným na pokyn Okresního národního výboru na gestapo, aby se vzdalo.
"Trnka dostal zásah z kulometu. Pak ho odtáhli do kanceláře, kde ho surovým způsobem dobili," řekl Kotyk. Jeho tělo tam asi ještě dva dny leželo, než ho místní objevili. Vrahem byl patrně Josef Kuchler, který unikl potrestání, stejně jako většina ostatních lidí z gestapa, dodal historik.
Po střelbě jsou v cihlách díry, zůstaly tam i po mnoha rekonstrukcích, chráněné sklem, jako připomínka tragédie.
Gestapu se podařilo spálit všechny dokumenty, ale strašlivé mučení na gestapu dokládají výpovědi pamětníků. Donedávna byly známé dva případy úmrtí mučených lidí, kteří zemřeli po pádu z okna. Šárka Kuchtová z Paměti národa, která dnes prohlídku pořádala, našla ještě třetí tragický případ.
"Věděli jsme o dvou lidech, kteří vyskočili nebo byli vyhozeni z okna. Podařilo se nám najít další případ. Byl to Rudolf Pohorský, který byl činný v litomyšlském odboji, 19. května 1942 byl zatčen v Praze a 9. června převezen na gestapo v Pardubicích. Během výslechu vyskočil z okna do Jahnovy ulice," řekla Kuchtová.
Další prameny uvádějí, že po této tragické události dalo gestapo okna zamřížovat. První obětí byl Josef Kříž, zahynul po pádu z okna 21. září 1941. Posledním zemřelým byl František Hladěna, který pomáhal výsadku Silver A. Po nelidském výslechu skočil z okna do dvora 20. června 1942.
"V rodinné paměti Josefa Kříže se vyprávělo, že jeho přítelkyně na něj čekala v Jahnově ulici. Ona tvrdila, že ho z okna vyhodili. Můžeme se jen dohadovat, jak to bylo. Stejně tak u Hladěny," řekla Kuchtová.
Den osvobození 1945 si Pardubicích vyžádal ještě dvě další známé oběti. Tragédie se stala na dnešní třídě Míru. Bývalí důstojníci československé armády měli za války civilní zaměstnání, ale protože se blížil konec války, 8. května se oblékli do uniforem a v průvodu šli od Zelené brány po dnešní třídě Míru. "V místě dnešní lékárny do nich najel německý obrněný transportér, na místě zemřel otec pěti dětí, nadporučík Vladimír Eliáš. Druhou obětí byl Arnošt Smrž, který zemřel později," řekl Kotyk. Smrž byl sportovec, hrál fotbal za pražskou Spartu a pracoval jako úředník v pardubické Explosii.
