Pardubické předškolní děti mají častěji řečové vady. Jejich korekci rodina mnohdy nestihne napravit před nástupem do první třídy. Děti pak mají při vyučování i v kontaktu s ostatními žáky potíže, kvůli kterým trpí. ČTK to řekla vedoucí odboru školství, kultury a sportu Ivana Liedermanová.
"Snažíme se, aby v mateřských školách fungovaly logopedické asistentky. Jde o učitelky, které absolvovaly specializovaný kurz. Jejich úkolem je včas rozpoznat děti s vadami řeči a upozornit rodiče, že by měli navštívit logopeda. Problémem však zůstávají velmi dlouhé čekací lhůty u klinických logopedů," Liedermanová.
Nejen čekací doby jsou problém. Rodiče občas mají tendenci doporučení přehlížet. "Když je na problém upozorníme, někdy reagují podrážděně a tvrdí, že se řeč dítěte časem sama spraví," řekla ČTK ředitelka Mateřské školy na Pospíšilově náměstí v Pardubicích Kateřina Holubová.
Ředitelka se domnívá, že ubývá přirozené komunikace mezi rodiči a dětmi. Děti se zabaví elektronickými hračkami. "Přitom potřebují, aby jim rodiče četli, aby slyšely intonaci řeči a vnímaly způsob mluvy i dýchání. To z obrazovky získat nemohou. Situace se zhoršuje a stále více dětí potřebuje logopedickou pomoc," řekla Holubová.
S tím souhlasí i Liedermanová. Počet logopedických vad podle ní výrazně narůstá, což souvisí se změnami podmínek ve společnosti i v rodinách. "Nestačí navštívit logopeda jednou za dva měsíce. Důležitá je systematická práce s dítětem. Naše školky se snaží, ale bez spolupráce rodičů to nejde. Někteří rodiče by přitom nejraději předali dítě s tím, aby s ním školka problém vyřešila a vrátila ho v pořádku," řekla Liedermanová.
Do pardubických školek často dochází logoped, který ve vyhrazené místnosti s dětmi pracuje. Problém podle vedoucí odboru může nastat ve chvíli, kdy děti místo do školek chodí do dětských skupin, které nemají za povinnost vady řeči sledovat. "Může se tak stát, že děti přijdou k zápisu do první třídy už s těžkými logopedickými vadami, které dosud nikdo neřešil," řekla Liedermanová.
Kromě běžných vad řeči přibývá dětí s vývojovými poruchami řeči. "Pokud se logopedická průprava nezvládne v předškolním věku, vznikají zásadní problémy na základní škole. Už nyní se očekává, že příští první třídy budou čelit výrazným obtížím, protože roste počet dětí s vývojovými poruchami řeči. Tyto děti potřebují speciální logopedickou přípravu už v první třídě. Speciální školství na to ale nemá dostatečné kapacity," řekla Liedermanová.
Pokud má dítě vývojovou dysfázii a nemá možnost nastoupit do specializované první třídy, rodiče ho musí zapsat do běžné základní školy. Podle ní by měly vzniknout i na základních školách specializované logopedické třídy, to by ale vyžadovalo dostatek logopedů. "V běžné třídě se dítě často obtížně orientuje, nerozumí tomu, co se děje, a komunikace je pro něj velmi složitá. Asistenta pedagoga sice může získat, ale zpravidla až po třech měsících školní docházky," řekla Liedermanová.
