Zámek v Pardubicích podstupuje další opravy hradební zdi, která ho obklopuje. Dělníci pracují na části, která je v Tyršových sadech podél Sukovy třídy. ČTK to řekl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. Zdi měří přes 1,3 kilometru a opravám se muzeum věnuje každý rok, jde o pátou etapu.
Opravy zdi trápily už Viléma z Pernštejna, který opevnění vybudoval. Výstavba ho stála hodně peněz a hradby začaly erodovat ještě za jeho života. Existují písemné záznamy, ve kterých zmiňuje, že město by mělo hradby udržovat, a že pokud tomu to nebudou dělat, nařídí měšťanům na údržbu přispívat.
V minulých letech muzeum opravilo 522 metrů zdi od Labské brány napravo dál podél lipové aleje a dalších 85 metrů opačným směrem od vstupu do zámeckého areálu. Letošní pátá etapa vyspraví 940 metrů čtverečních. Dělníci neotloukají všechny omítky, ale jen porušená místa. To je přibližně třetina až polovina plochy. Hotovo by mělo být do začátku prosince.
"Valy pardubického zámku jsou svým rozsahem a zachováním jediným dokladem přechodové fáze fortifikace mezi gotikou a renesancí v celé střední Evropě," připomněl význam unikátního opevnění ředitel Východočeského muzea.
Hradební zeď je 1335 metrů dlouhá a od vzniku ji chránila omítková vrstva. Eroze omítky i četné lokální problémy se statikou vedly vrchnost k četným opravám hradby, ať už udržovacím, kdy se doplňovaly odpadlé části, nebo k přezdívání celých úseků zdiva od základu.
"Na počátku tohoto tisíciletí bylo dotčenými institucemi a orgány památkové péče rozhodnuto o celkové obnově hradebního pásu, při které mělo dojít i ke scelení povrchů a barevnosti. Byla zvolena technologie omítání, která se v různých modifikacích uplatňuje dodnes," uvedl Libánek.
V současnosti omítky trpí od země vlhkostí, kterou nepříznivě ovlivňují rozdílné výškové úrovně terénu uvnitř a vně hradební zdi. Při opravě dělníci odstraňují omítky a nátěry. Pak nanášejí omítky, které odvádějí vodní páru obsaženou ve vzduchu a také vodu vázanou ve zdivu. Na ně dávají vápenný nátěr. "Díky použitým sanačním technologiím by opravy měly vydržet minimálně 15 let," řekl ředitel.
Hradební zeď tvoří ve spodní části převážně kamenné zdivo, v horní polovině na něj navazuje cihlová zeď, která vznikla v období barokních úprav zámku. Naposledy se hradby opravovaly v letech 2002 až 2010, předtím v letech 1930 až 1931. Letošní opravy budou stát 1,4 milionu korun bez DPH, dotace od ministerstva kultury je 835.000 korun.
