Je věcí vlády, jakým způsobem se rozhodne regulovat či neregulovat ekonomická opatření, řekl dnes prezident Petr Pavel novinářům k zákonu, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot. V principu zásahy do trhu nepovažuje za šťastné. Uvidí se, zda v případě regulace cen paliv zásah vlády dává smysl nebo spíš ekonomickou situaci rozkolísá, dodal. Zákon v úterý podle očekávání hlasy opozice odmítl Senát. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Poslanci vládní koalice plánují normu projednat v pátek, díky většině koalice senátní veto přehlasuje.
Předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel novinářům ve středu ve Sněmovně řekl, že je ale pravděpodobné, že opozice zablokuje zařazení bodu na program jednání dolní komory. Vládní koalice by chtěla normu prosadit tak, aby nahradila dočasná opatření od začátku května.
O regulaci cen benzinu a nafty v krizových situacích by podle předlohy do budoucna nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry, ale vláda svým nařízením. "Znemožní soudní přezkumy vládních regulačních kroků, které se nyní stejně dějí. To je jediný důvod, proč to vláda chce přijmout. My to rozhodně nechceme, s vetem nesouhlasíme," řekl Havel.
Vládní nařízení by podle odpůrců zákona mohlo mít až roční platnost, jeho vydání by podle zákonného vymezení bylo jen na rozhodnutí kabinetu a nemohlo by být napadeno u správních soudů, pouze u Ústavního soudu. Ministerstvo financí by se tak vyhnulo správním žalobám o náhradu škody od provozovatelů čerpacích stanic, které nyní nutí prodávat pod nákupní cenou. Ústavní soud by mohl nařízení vlády přezkoumávat pouze z podnětu poslanců, senátorů, veřejného ochránce práv, zastupitelstva kraje nebo v souvislosti s řízením o konkrétní ústavní stížnosti.
Zákon je podle vlády reakcí na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Sněmovna normu schválila minulou středu přes odpor opozice ve stavu legislativní nouze. Část opozice označovala změnu formy regulace cen za návrat k centrálnímu socialistickému plánování.
Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, když v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.
