Pietní akt, který dnes připomněl 83. výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku, se tradičně konal bez politických projevů. Podle ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka pietám sluší ticho, řekl ČTK. Nacisté kamenickou osadu Ležáky vypálili 24. června 1942, mstili se za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Stalo se to dva týdny po vypálení Lidic.
Podoba pietního aktu v Ležákách je dlouhodobě stejná. Zahajuje ho mše za ležácké oběti. Podle Stehlíka dnes byla účast mimořádně vysoká. Po kladení věnců následovala hymna nebo čtení jmen z Knihy obětí. "Nezaznívají politické projevy, protože pietě sluší ticho. Opravdu nechci, aby památka ležáckých i lidických oběti byla tímto způsobem zneužívána, proto jsem projevy zrušil," řekl Stehlík. Ještě jako návštěvník byl svědkem toho, že někteří politici necitlivě zneužívali pietu ke svým politickým proklamacím, dodal.
Památníky Lidice a Ležáky kromě pietních připomínek dělají výstavy a vzdělávací programy pro školy. Loni do obou institucí přijelo 3500 školních dětí, řekl Stehlík. "V Ležákách je expozice věnovaná ležácké tragédii a je tady k tomu nový dokumentární film. A je tady výstava k roku 1938. Velmoci se domnívaly, že když obětují Československo, že bude trvalý mír. Nedokázaly pochopit, že s agresorem se nedá dohodnout," řekl Stehlík.
Pietní akty mívají své pravidelné návštěvníky. Podnikatel Adolf Vondrka se o válečné dějiny začal mnohem víc zajímat v roce 2013, když zjistil, že v sídle jeho firmy v Lázních Bohdaneč na Pardubicku zůstaly na půdě dvě antény, které používal radista Jiří Potůček z paraskupiny Silver A. "Pohyboval se mezi Bohdančem a lomem Dachov v Ležákách. Mě zajímaly příběhy těchto lidí. Stalo se to středem mého zájmu. Příběhy jsou univerzální a platné do dnešní doby," řekl dnes ČTK Vondrka.
V Ležákách se také dnes zapaloval Oheň (bez)naděje. Školáci s ním pojedou až do Lodže a Chelmnu, aby si připomněli osudy ležáckých i lidických dětí. Z 13 ležáckých dětí 11 zahynulo. Přežily jen malé sestry Šťulíkovy, které byly poslány na převýchovu do Německa.
"Jedeme do Lodže, kde bylo rozřazovací nádraží. Odtud vyrazíme do Chełmnu, kde byl zámeček. Lidé si mysleli, že půjdou pracovat, ale to byla kamufláž, gestapáci chodili v bílých pláštích označených červeným křížem. Pod záminkou, že je musí odvšivit je poslali do auta. Nastartovali motory a nebozí lidé zjistili, že výfukové plyny jdou dovnitř a že se otráví," řekl ČTK František Bobek z Československé obce legionářské, pořadatel akce.
Dnešní pieta vzpomněla 33 obětí, které nacisté tentýž den po vypálení osady popravili v Pardubicích na Zámečku. Dnes je místo národní kulturní památkou. Vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.
