Regionální muzeum v Litomyšli na Svitavsku připravilo výstavu o školském působení piaristů ve městě. Provozovali tam jedno z nejstarších, největších a nejvýznamnějších gymnázií v zemi. Výstava se zaměří také na architekturu piaristických staveb či osobnosti spojené s piaristy. ČTK to řekl kurátor Martin Boštík. Vernisáž se koná v sobotu.
"Je to vůbec první výstava, která se věnuje fenoménu piaristů v Litomyšli. Založili tady moderní město a vzdělanostní tradici, která se dodržuje doteď," řekl Boštík. K výročí vychází také velká kniha o piaristech, práce na ní trvala asi dva roky, dodal.
Povědomí, kdo byli piaristé, lidé ve městě měli, ale podle Boštíka bylo znalosti potřeba prohloubit a rozšířit. Jejich gymnázium, elementární školu a filozofický ústav absolvovali studenti, kteří později ovlivnili společenský, kulturní a politický život. Byli jimi skladatel Bedřich Smetana, jazykovědec Alois Vojtěch Šembera nebo vědec Jan Evangelista Purkyně.
"Máme dopis zakladatele řádu prvnímu rektorovi do Litomyšle. Je tu piaristická kronika, do které poslední rektor Stříteský popsal svoje zážitky z vězení. Jsou tu nejstarší školní matriky se zápisem Bedřicha Smetany nebo talíře, mísy, z kterých studenti jedli, máme tu vysvědčení a vyznamenání," řekl Boštík.
Zakladatelem řádu byl Josef Kalasanský, který koncem 16. století přišel do Říma, kde vyučoval chudou římskou mládež. "Chtěl vzdělávat lidi z nejchudších vrstev, kteří neměli na to zaplatit školné. Jezuité o to neměli zájem, věnovali se vyšším vrstvám a univerzitám. Podařilo se mu založit školu a pak celý řád," řekl Boštík.
Postupně se piaristé dostali do Mikulova, Strážnice a pak do Litomyšle, kde vznikla první piaristická kolej v Čechách. V první polovině 19. století vedli veřejný filozofický ústav, který byl mezičlánkem mezi studiem na gymnáziích a vysokých školách. Ústav, dnes známý především z Jiráskovy Filosofské historie, se těšil velké vážnosti a působila v něm řada učenců evropského rozměru.
"Piaristé byli schopní zajistit výuku personálně v Litomyšli do 70. let 19. století. Potom většina jejich škol byla převzata státem, nebyli schopni to personálně táhnout. Řeholníků ubývalo, řád přestal mít peníze. Jejich místa začala zabírat laická veřejnost," dodal Boštík.
Posledním piaristou byl do roku 1950 rektor František Ambrož Stříteský. Obviněn byl ve vykonstruovaném procesu z velezrady a odsouzen k 25 letům vězení. Vše začalo tím, že dva litomyšlští studenti roztrhali a poté do záchodu místního gymnázia spláchli podobizny Stalina a Gottwalda. Po udání školníka začalo vyšetřování a zatýkání. Odsouzeno bylo 24 lidí.
