Není graffiti jako graffiti. Když se hloupý a často vulgární nápis nastříkaný sprejem objeví někde na zdi, majitel má akorát starosti. Musí zavolat policii, aby to zdokumentovala, pak začíná řízení s pojišťovnou a následuje shánění firmy, která objekt „umění“ zbaví.
Pak ovšem existují i výtvory sprejerů, které mohou dané místo zkrášlit. V Pardubicích se už povedl třeba projekt výmalby zdí podchodu k nové železniční zastávce Pardubice centrum nebo zdi u sokolovny. A politici by byli rádi, kdyby takových míst bylo ještě více.
„Chtěli bychom vyčlenit další plochy tak, aby lidé, kteří se tomuto druhu umění věnují, měli legální možnost, kde se mohou realizovat,“ řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová z ANO.
Podle ní už existuje seznam míst, kde by mohli umělci své spreje a další barvy rozbalit. Jako vhodný pro uměleckou tvorbu se jeví třeba Anenský podjezd nebo takzvaná myší díra na Karlovině, která navazuje na zmíněný podchod k železniční stanici. „Ne všechny plochy, které by se nám jako legální pro graffiti líbily, lze k tomu využít. Buď proto, že jsou už připravené k rekonstrukci a budou se kompletně předělávat, nebo nejsou v majetku města,“ řekla Klčová.
Podle umělce Petra Lenfelda je graffiti a street art součástí městského undergroundu, který v Pardubicích přirozeně žije a rozvíjí se i díky nové generaci tvůrců. „Nová generace má potřebu se takhle zviditelňovat. Nemyslím si, že sprej jako takový je špatný. Je to jen prostředek, je to v rukou těch, kteří ho drží,“ řekl Lenfeld, jenž dělá s kolegy street art na zakázku pro firmy i veřejné subjekty.
Graffiti mají podle něj i orientační a vizuální význam a vnímá je jako součást jeho identity. „Orientuji se ve městě podle graffiti, úplně stejně, jako když jdete po lese a sledujete turistické značky. Jsem tím trochu postižený,“ řekl Lenfeld.
Street art bez spreje. Mladý student mění vzhled města i pohled na pouliční umění |
Politici by navíc byli rádi, kdyby se daná místa proměnila s nějakou myšlenkou. Například v případě Anenského podjezdu by se umělci mohli zaměřit na historii města. Myší díra by patrně mohla být místem bez obsahových regulací. V obou případech však platí, že podobu motivů radnice musí schválit. „Samozřejmá jsou jasně stanovená pravidla, která vylučují například diskriminační či rasistické motivy,“ řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice).
Město první legální plochu pro graffiti poskytlo v roce 2015 a druhou v roce 2018. Graffiti nebo street art mohou umělci bez rizika postihu dělat v podchodu pod železniční tratí v ulici K Pardubičkám a v podchodu, který je v ulici Dašická u železničního přejezdu.
Jsem hrdý Pardubák, nasprejovat Krychliče byla povinnost, říká autor |
V roce 2017 si Služby města Pardubic u sprejerů objednaly malbu na stěnu svého areálu. Posledním počinem je zeď u sokolského areálu na Tyršově nábřeží, kde vznikly sportovní motivy. „Projekt se osvědčil, protože pomohl omezit nelegální sprejerství a zároveň vytvořil prostor pro regulovanou uměleckou tvorbu na veřejnosti,“ dodal Rychtecký.
