Je to i doklad toho, jak hodně se změnila česká společnost. Na začátku devadesátých let by to byl patrně kontroverzní počin kvůli napětí souvisejícím se vztahem k sudetským Němcům. Nyní o vytvoření stezky rozhodli obyvatelé Ústí nad Orlicí v rámci schvalování participativního rozpočtu. Město navíc uznalo, že slíbených 300 tisíc korun je příliš málo, a nakonec na vybudování stezky vydalo i s dotacemi 3,7 milionu korun.
Trasa kopíruje někdejší hranici, ne však zcela přesně. „Samozřejmě, že v terénu to už nelze přesně vytyčit, jelikož jsou tam terénní úpravy či stavby, které tomu brání,“ uvedla před časem vedoucí oddělení cestovního ruchu a propagace Městského úřadu v Ústí nad Orlicí Zdenka Kroulíková.
Po mnichovské dohodě v roce 1938 bylo Ústí nad Orlicí ze tří stran obklopeno sudetským územím a ocitlo se v bezprostřední blízkosti protektorátní hranice.
V okolí Ústí nad Orlicí se rozprostíral výběžek německého jazykového ostrova. Hřebečsko zahrnovalo města Březová nad Svitavou, Lanškroun, Moravská Třebová, Mohelnice, Svitavy a Zábřeh a kolem 140 obcí, kde se mluvilo specifickým nářečím němčiny.
Sudety se postupně dostávaly pod československou moc |
Okružní trasa začíná u hlavního vlakového nádraží a návštěvníky provede například kolem lokality Amerika, Pánova kříže, Wolkerova údolí nebo Řehořova dolu.
Na trase stojí například symbol závory, která oddělovala říšské území od Československa, resp. protektorátu. Jsou zde také lavičky, stojany na kola, orientační systém a především jednoduché texty, které výletníky zasvětí do historie německého osídlení i drsné reality života za protektorátu. To vše doplňují historické mapy, perokresby a dobové fotografie.
Pro snadnější orientaci je k dispozici tištěný průvodce, další informace nabídnou QR kódy umístěné na trase. Rodiny s dětmi mohou využít také mobilní aplikaci Skryté příběhy, která historii přibližuje zábavnou formou prostřednictvím hry s úkoly a hádankami.
