zavřít
1 / 30
náhledy
Kostel svaté Máří Magdalény ve Včelákově ukrývá památeční skleněné desky s vyrytými jmény umučených a padlých mezi lety 1939 až 1945 z Ležáků a včelákovské farnosti. Sestry Jarmila a Marie Štulíkovy se na seznamu ocitly omylem. Snímek je z posledních dnů, kdy byla jména sester zakryta. (29. září 2024)
Autor: Jarmila Doležalová ml.
Desky jsou ukryté na bocích památníku padlých z první světové války.
Autor: Jarmila Doležalová ml.
Kostel svaté Máří Magdalény ve Včelákově ukrývá památeční skleněné desky s vyrytými jmény umučených a padlých mezi lety 1939 až 1945. Sestry Jarmila a Marie Štulíkovy se na seznamu ocitly omylem.
Autor: Jarmila Doležalová ml.
Jarmila Šťulíková se sestrou a strýcem Václavem Pelikánem
Autor: archiv Jarmily Doležalové
Kostel svaté Máří Magdalény ve Včelákově ukrývá památeční skleněné desky s vyrytými jmény umučených a padlých mezi lety 1939 až 1945. Sestry Jarmila a Marie Štulíkovy se na seznamu ocitly omylem.
Autor: Jarmila Doležalová ml.
Kostel svaté Máří Magdalény ve Včelákově
Autor: Radek Latislav
Poslední přeživší z Ležáků Jarmila Doležalová oslavila 82. narozeniny.
Autor: Jarmila Doležalová ml.
Marie Jeřábková v Ležácích, na místě, kde stál Švandův mlýn, v němž vyrůstala.
Autor: Radek Kalhous, MAFRA
Podobný osud jako Lidice čekal malou osadu Ležáky na Chrudimsku. Němci zabili 42 zdejších obyvatel. Ve vesnici byla dříve ukryta vysílačka paraskupiny Silver A, která se účastnila zásahu proti Heydrichovi, což Němcům jako záminka k vyvraždění nevinných obyvatel stačilo.
Autor: Post Bellum
Ležácký mlýn na archivním snímku z počátku 20. století
Autor: Archiv historika Eduarda Stehlíka z Vojenského historického ústavu
Pohled na vchod ležáckého Švandova mlýna, vypáleného nacisty v odvetě za smrt Reinharda Heydricha. V dubnu se ve mlýně nacházela vysílačka Libuše, kterou obsluhoval výsadek Silver A.
Autor: Archiv historika Eduarda Stehlíka z Vojenského historického ústavu
Celkový pohled na vypálené Ležáky
Autor: Archiv historika Eduarda Stehlíka z Vojenského historického ústavu
Tuto fotku neznámý autor tajně pořídil už 3. července 1942, tedy zhruba týden po masakru
Autor: archiv Petra Doubravy
Jarmila Šťulíková s adoptivními sestrami a babičkou v roce 1944.
Autor: archiv Jarmily Doležalové
Pozůstatky vypáleného Švandova mlýna v Ležákách
Autor: Archiv obce Miřetice
Jarmila Šťulíková s maminkou a sestrou v roce 1941.
Autor: archiv Jarmily Doležalové
Takto vypadaly Ležáky v roce 1943, tedy zhruba rok po tragédii.
Autor: archiv Petra Doubravy
Lom Hluboká u Ležáků hrál v činnosti odbojářů a parašutistů důležitou roli. Ze dvojitého stropu strojovny zde vysílala radiostanice Libuše, obsluhovaná parašutistou Jiřím Potůčkem. Libuše pak putovala na jiná místa, posléze se vrátila do lomu Hluboká, ale v dubnu se už nachází v ležáckém mlýně, kde je mlynářem Jindřich Švanda.
Autor: Archiv historika Eduarda Stehlíka z Vojenského historického ústavu
Vstup na území vypálené osady Ležáky byl až do konce války zakázaný.
Autor: Archiv
Tryzna, která se už v neexistujících Ležákách konala krátce po skončení druhé světové války.
Autor: Archiv obce Miřetice
Původní pomník obyvatel vypálených Ležáků
Autor: Archiv
Tryzna, která se už v neexistujících Ležákách konala krátce po skončení druhé světové války.
Autor: archiv Petra Doubravy
Nápis připomíná datum vypálení osady, 24. 6.1942.
Autor: Barbora Měchurová, iDNES.cz
Tryzna, která se už v neexistujících Ležákách konala krátce po skončení druhé světové války.
Autor: Archiv
Sedmdesáté výročí vypálení Ležáků (24. června 2012)
Autor: Martin Veselý, MF DNES
Lidé uctili památku obyvatel obce Ležáky na Chrudimsku, kterou v roce 1942 vyhladili nacisté. (24. června 2018)
Autor: ČTK
Památník Ležáky zatopila velká voda. (15. září 2024)
Autor: Jarmila Doležalová ml.
Památník Ležáky zatopila velká voda. (15. září 2024)
Autor: Jarmila Doležalová ml.
Památník Ležáky zatopila velká voda. (15. září 2024)
Autor: Jarmila Doležalová ml.
Památník Ležáky zatopila velká voda. (15. září 2024)
Autor: Jarmila Doležalová ml.
