O větrnících dnes debatují téměř v každé obci, kde alespoň trochu fouká a která neleží v chráněné oblasti. „Zrovna včera mi volala zástupkyně jednoho developera. Řekl jsem jí, že je tady nechceme a klidně kvůli tomu vypíšu referendum. Mělo by jít o tři větrné elektrárny s výškou 249 metrů v lesích na katastru Dolního Babákova. Neumím si to představit,“ odmítá vznik větrných elektráren na úbočí Českomoravské vrchoviny starosta Včelákova Jan Pejcha.
V současné době je v Pardubickém kraji v běhu příprava přibližně tří desítek větrných elektráren. Počet plánovaných staveb však poměrně rychle stoupá. Česko dohání zpoždění, patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Pokrývá pouhé procento spotřeby elektřiny v zemi, evropský průměr se pohybuje kolem 20 procent.
Pardubický kraj je ovšem nespokojený, že do schvalování nových stožárů nemůže prakticky vůbec mluvit.
Je to legální uplácení, říká hejtman
„Celý systém, který dnes běží, vnímám jako legální uplácení, nic jiného. Investoři přicházejí do malých sídel a slibují obcím peníze nebo levnější energie. Pokud jedna obec náhodou řekne ne, investor se prostě obrátí na sousední vesnici,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK). Podle něj to v regionu vytváří zbytečnou nevraživost.
„Jdeme od extrému k extrému a zapomínáme, že krajinný ráz je u nás skutečnou hodnotou. Pardubický kraj není rovina u Vídně,“ uvedl Netolický. Spory o větrníky se rozhořely hned na několika místech. Když Velká Skrovnice na Orlickoústecku loni plánovala vznik větrníků, sousedé reagovali ostře. „Znásilní krajinu na 25 let,“ vzkázal starosta Sopotnice Jan Antušek. Dětřichov na Svitavsku spolupráci s investorem už podepsal, ale sousední Koclířov je proti. Obce kolem Moravské Třebové jsou pro větrný park, tamní letiště podporované městem je proti.
Plány na větrníky rozdělují Plzeňský kraj. Lidé protestují, projekty přibývají |
Stavba větrných elektráren s výkonem nad 1 MW je díky loňské novele energetického zákona (Lex OZE) považována za stavbu ve veřejném zájmu podobně jako stavba důležité silnice nebo železnice. Krajské úřady nesmějí projekt smést ze stolu jenom proto, že se do krajiny nehodí. Vliv každého stožáru na krajinu posuzují odborníci, ale jejich závěry bývají podobné.
„Souhrnně se vlivy na krajinný ráz jeví vzhledem k celkovému kontextu území jako únosné, lokálně až na hranici únosnosti,“ píše například ve svém hodnocení vlivu šesti větrných elektráren na Moravskotřebovsku Roman Bukáček ze Studia B&M.
Zákon navíc počítá s tím, že ještě letos vzniknou akcelerační zóny, kde bude možné nové projekty schvalovat ve zjednodušeném režimu. Nová vláda chce boom větrníků přibrzdit, zároveň však nechce přijít o desítky miliard korun z EU, které jsou na ně připraveny. „Mým cílem je ty zóny vymezit tak, aby nikomu nevadily. Ideálně v blízkosti dálnic, na bývalých skládkách, dolech nebo brownfieldech,“ uvedl vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (Motoristé).
Kraj chce změnu zákona a pak prosadit nová pravidla
Síla hlasu politiků a úředníků Pardubického kraje ve hře o nové stožáry s obřími vrtulemi je nyní blízká nule. Hejtman Netolický vidí jako řešení změnu zákona, která úředníkům opět umožní stavby větrníků připomínkovat a regulovat.
„Speciální zákon, který má přednost před obecnou úpravou, považuju za krajně nevhodné řešení. Protože se pak nezvažují veškeré zájmy a vztahy v daném území, ale řeší se pouze a jenom alternativní zdroje energie,“ řekl Netolický.
Boj o větrníky kousek za domem. Stát řeší, kde mohou obří elektrárny stát |
Pokud by zákonodárci zákon upravili, kraj tvrdí, že by mohl vytvořit mapu, podle níž by se stavělo s respektem ke krajině a k obyvatelům. Krajští radní si kvůli tomu objednali vytvoření dvou studií. Jedna z nich bude aktualizací materiálu o vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz z roku 2007. Krajský radní pro životní prostředí Miroslav Krčil (3PK) si dovede představit větrné elektrárny v místech, kde nepoškodí krajinný ráz.
Zásadní otázkou však je, kde taková vhodná místa jsou. Aby se stovky milionů korun do stavby stožárů investorům vyplatily, musí stát tam, kde fouká. A v členitém Pardubickém kraji to znamená prakticky vždy na vrcholu kopce, tedy v místech, kde jsou nejvíce vidět.
Příkladem, kde by nejspíš politici zasáhli, kdyby mohli, je chystaná stavba větrných elektráren vysokých 250 metrů u Moravské Třebové.
Politici se bojí o sportovní letiště ve Starém Městě, kde by vysoké stožáry v kombinaci s povětrnostními podmínkami mohly podle Netolického komplikovat vzlet i přistávání letadel.
„Sportovní letiště, které využíváme pro výuku dětí, je tímto záměrem ohroženo,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Nerozumím tomu, proč se nectí vliv samospráv a proč nikoho nezajímá dopad na krajinu,“ řekl.
