Původní plán společného postupu obcí na Svitavsku vůči stavbě větrných elektráren se začíná rozpadat. Větrný potenciál na úpatí Hřebečského hřbetu totiž láká další a další investory. Představa, že se celý region dohodne na jednom projektu, tak dostává výrazné trhliny.
Původní dohoda byla jednoduchá. Pokud už mají v okolí Svitav vyrůst větrné elektrárny, obce sdružené do mikroregionu schválily jednotný postup. Vyhodnotily nabídky investorů a doporučily jednotlivým zastupitelstvům pokračovat v jednání se společností ČEZ.
Svitavy sice od začátku prosazovaly společný postup všech obcí, finanční nabídky investorů však byly natolik lákavé, že řada obcí, například Dětřichov nebo Opatovec, už smlouvu se společností ČEZ podepsala.
Jenže do toho přišli další silní hráči. Teprve před několika týdny se v informačním systému EIA objevil záměr jevíčské společnosti S&M postavit na soukromých pozemcích u Kamenné Hory čtyři elektrárny o celkovém výkonu 22 MW. S výškou 200 metrů by šlo o jedny z největších větrníků v Česku.
O stavbu dalších větrníků v Mikulči, Opatovci, Kukli nebo Opatově usiluje polská skupina EnercoNet.
Část zastupitelů Svitav má nyní pocit, že původní představa společného postupu mikroregionu se rozpadá. „Na mikroregionu jsme se dohodli, že budeme postupovat jednotně tak, aby tady nebylo vystavěno přemrštěné množství různých větrných elektráren. Teď se mluví o dalších větrných elektrárnách v Opatově, Mikulči. Vážení, já tomu přestávám rozumět,“ zaznělo na posledním svitavském zastupitelstvu z úst zastupitele Libora Zelinky.
Akcelerační zóny revoluci nepřinesou, obce na Svitavsku si chtějí výstavbu usměrnit samy |
Starosta Svitav David Šimek připustil, že původní dohoda mikroregionu měla právě takovýmto situacím zabránit. „Funguje nějaká gentlemanská dohoda, ale jak to v životě bývá, ne vždy podaná ruka platí,“ podotkl Šimek, podle něhož není situace nijak dramatická. Zásadní vliv podle něj mají nejen procesy EIA, u kterých se hodnotí vliv stavby na životní prostředí, ale biomonitoring území.
Svitavy však podle něj mají v ruce silnou kartu, která může další vývoj ovlivnit. Jde o pozemky v okolí rozvodny, které patří městu. Přes ně by totiž muselo vést kabelové vedení připojující větrné elektrárny do distribuční sítě.
„Jakýkoliv investor, který sem do území přijde, tak nás jako zastupitelstvo města bude muset požádat o věcné břemeno přes tyto pozemky. I toto jsme připomínkovali v rámci procesu EIA k větrníkům v Kamenné Horce, ke kterému rada dala nesouhlasné stanovisko. Zastupitelstvem jsme vázáni, že budeme jednat pouze se společností ČEZ,“ upozornil Šimek.
Bránilo se i Hlinsko
Podobnou cestou, která má investorovi zkomplikovat přístup k rozvodně, se rozhodli jít nedávno také radní v Hlinsku.
Společnost NOHO Energy získala loni souhlas Vojtěchova k výstavbě pěti větrných elektráren. Proti nebyl ani Krajský úřad Pardubického kraje, který rozhodl, že záměr nemusí projít kompletním procesem EIA. Hlinsko se proti záměru postavilo. „Rozhodně nebudeme zasahovat Vojtěchovu do jeho rozhodovacích pravomocí, to vůbec není cílem našich usnesení. Nicméně na druhou stranu, pokud nás oslovili naši občané, místní spolky, tak si myslím, že jsme povinni zaujmout nějaké stanovisko,“ uvedl starosta Hlinska Miroslav Krčil pro server iHlinsko.cz.
Žďárské vrchy budou mít novou dominantu. Úřad řekl ano větrnému parku |
Dopravní a energetický stavební úřad však tento týden výstavbu 35kV přípojky, která má větrný park o výkonu 36 MW na rozvodnu napojit, povolil.
V případě Hlinska totiž dospěl k závěru, že město není v daném řízení relevantním vlastníkem technické infrastruktury, a jeho vyjádření proto investor vůbec nepotřeboval. A přístup do rozvodny si zajistil přes jiné pozemky.
Stavbu větrných elektráren v posledních letech výrazně urychlily legislativní změny. Díky loňské novele energetického zákona, známé jako Lex OZE, jsou větrné elektrárny s výkonem nad 1 MW považovány za stavby ve veřejném zájmu. Povolování velkých větrných elektráren zároveň urychluje liniový zákon. Ten větrné elektrárny s výkonem nad 15 MW řadí mezi stavby pro energetickou bezpečnost.
Lidé se vyjádří
O dalším osudu větrných elektráren nemusí rozhodovat jenom politici nebo úředníci. Svoji roli mohou sehrát výsledky místních referend, která jsou společně s komunálními volbami naplánována v Kamenné Horce, Mikulči a Dětřichově. Později se pro referendum rozhodli také ve Skleném.
Kde budou referenda o větrnících
|
„Uvidíme, jak ta referenda dopadnou a jakou životnost mikroregionální projekt bude mít, jestli bude pokračovat, nebo i tato varianta skončí. Takže bych nepředjímal,“ řekl s opatrností starosta Svitav.
Zatímco v okolí Svitav se o rozsahu větrné energetiky vede debata, v Anenské Studánce už je rozhodnuto. Záměr společnosti NOHO Energy, která zde vybuduje čtyři větrné elektrárny s celkovým výkonem 21 MW, si místní obyvatelé odsouhlasili v referendu před třemi lety.
„Poslední dobou naše obyvatele obcházeli dezinformátoři, ale my už máme stavbu schválenou. Stavba začne letos na podzim. Předběžně by vše mělo být hotovo v roce 2028,“ řekla starostka Anenské Studánky Růžena Motlová. Už nyní se mohou obyvatelé do konce září hlásit o každoroční finanční benefit ve výši 25 tisíc korun za odběrné místo, který budou dostávat po celou dobu životnosti elektráren.
