Na Malé scéně Východočeského divadla dnes diváci poprvé viděli komedii Elišky Říhové Volání rodu. Hru se souborem nastudovala sama autorka. Scénář inscenace je kompilátem různých prozaických děl, literatury faktu a vlastního textu Říhové. Nejvíce inspirativní se jí zdál román Gabriela Garcíi Márqueze Podzim patriarchy.
"Kniha o donekonečna umírajícím diktátorovi, který je po smrti balzamován a má kolem sebe spoustu lidí, kteří jeho smrt očekávají a zároveň se ho bojí. Náš příběh Volání rodu je o umírajícím prezidentovi – zvířeti, které nemůže odejít, protože vždycky bude někdo, kdo ho bude chtít ukázat v muzeu nebo ho mít vycpaného na parapetu a občas ho pohladit. Ale po čase v něm začnou žít brouci, takže nakonec se ho stejně musí zbavit,“ uvedla autorka.
Podle dramaturgyně Anny Zindulkové Hlaváčkové je Volání stylizovaným, do jisté míry také poetickým a filozofickým pohledem na osobnost nejmenovaného diktátora, takzvané velké zvíře. Po jeho smrti se jeho tělesná a duševní schránka začínají rozdělovat. Proto se jedním z výchozích bodů inscenace stala preparace, jejímž cílem je vycpáváním kůže vytvořit co nejvěrnější podobu mrtvého zvířete, zachránit jeho schránku před rozpadem a dát mu věčný život. "Osud balzamovaného diktátora a vycpaného zvířete se v mnohém potkává, což Elišku přivedlo k myšlence vytvořit divadelní prostor, ve kterém vše, co bylo za života spojeno, získává po smrti novou podobu," uvedla Zindulková Hlaváčková.
Ve hře o velkých zvířatech, která nám vládnou, hrají Ludmila Mecerodová, Karolína Šafránková, Jiří Hába, Josef Láska a Štěpán Pospíšil. Scéna je dílem Berty Doubkové, kostýmy vytvořila Ellen Pávková, hudbu Matěj Šíma.
