Východočeské muzeum v Pardubicích letos zmodernizovalo pracoviště, kde digitalizuje sbírkové předměty. Nové technické vybavení zajišťuje bezpečné uložení dat a na minimum snižuje riziko jejich ztráty, uvedl v tiskové zprávě ředitel muzea Tomáš Libánek.
"Digitalizace je dnes klíčovou součástí správy sbírkových fondů, přináší nejen efektivnější ochranu předmětů, ale také nové možnosti jejich využití," řekl Libánek.
Díky dotacím z Národního plánu obnovy muzeum dokončilo projekt ochrany dat. Kromě diskových úložišť ho tvoří také archivační pásky, tedy moderní forma magnetických pásek s dlouhou životností určená pro velké objemy dat.
Celková kapacita úložišť muzea činí 93 terabytů, což odpovídá přibližně 23 milionům běžných fotografií nebo více než 2,5 milionu minut videa ve vysokém rozlišení. Tato kapacita zajišťuje dostatek prostoru pro uložení rozsáhlých digitalizovaných sbírek i budoucích dat.
"Tento projekt představuje zásadní krok ke zlepšení naší digitální správy. Díky němu můžeme uchovávat data s vysokým grafickým a optickým rozlišením i kvalitní barevnou hloubkou, což umožňuje nejen jejich ochranu, ale také zpřístupnění ve špičkové kvalitě," řekl Libánek.
Muzeum zřídilo digitalizační pracoviště před čtyřmi lety. Centrum dokumentace sbírek a regionální historie sídlí v depozitárním areálu v Ohrazenicích. Je vybavené technikou, od knižního a velkoplošného skeneru přes skener diapozitivů až po profesionální fotografické studio.
Digitalizovaná data muzeum systematicky eviduje v programu MUSEION, kde se propojují s inventárními čísly sbírkových předmětů. "Východočeské muzeum zatím zdigitalizovalo přibližně 146.000 sbírkových předmětů z celkových více než 390.000 evidovaných, tedy asi 37 procent. Mezi nimi najdeme botanické a zoologické sbírky, historické pohlednice, mapy, plány, školní pomůcky, militaria, písemnosti či uměleckoprůmyslové práce," řekla vedoucí centra Nikol Holubová.
Škála sbírkových fondů vyžaduje různé přístupy. Některé předměty se fotí, jiné skenují, roli hraje křehkost materiálu a možné poškození. "Jinak zacházíme s papírem, sklem, dřevem nebo kovem. Botanické sbírky jsou zase organický materiál, který kromě extrémní opatrnosti vyžaduje zařízení s implementovanou 3D technologií, aby vystoupila plastičnost rostliny, nejlépe formou bezkontaktního skenování," řekla Holubová.
