Zámeček ve Starých Ždánicích na Pardubicku se po několika letech úsilí stal místem, kde se konají komorní koncerty nebo divadelní představení. Když ho Nathaniel Filip de Aras před devíti lety kupoval, neměl objekt skoro ani střechu, řekl ČTK.
"Když jsem ho pořídil, pět let v něm nikdo nežil. Měl propadlé stropy v prvním patře. Střecha byla úplně shnilá. Všude zatékalo. Museli jsme všechno omlátit úplně na cihly. Teď to dáváme do stylu zámečku v 19. století," řekl majitel.
Mladý muž vždycky toužil po historickém objektu a splnil se tím jeho sen. Získat nemovitost na Pardubicku bylo těžké, skoro žádné nejsou. A tak jezdil po okolí autem, až dojel do Starých Ždánic, kde byla na plotě cedule, že je zámeček na prodej, řekl Filip de Aras.
Novoklasicistní zámeček je bývalou rezidencí ždánického mlynářského rodu Prokešů, postavili ho v roce 1877. Za vesnicí stával největší mlýn na Opatovickém kanále. Kolem měla rodina polnosti, další mlýny v Dašicích a Třebechovicích pod Orebem. Veřejně činní Prokešovi se angažovali i v komunální politice.
"Pak jim bylo vše znárodněno. Na Štědrý jim zabušili na dveře, že mají den na to se sbalit a že půjdou do pohraničí. Nakonec si vyprosili, že mohou zůstat, bydleli na zámečku ve dvou místnostech, z ostatního byly za komunistů čtyři nájemní byty," řekl Filip de Aras.
Po listopadu 1989 dcera posledního mlynáře zámeček prodala, střídali se v něm majitelé, měl tam být domov pro seniory nebo byty. Ze všeho sešlo a objekt se prodával v dražbě. "Koupila ho nějaká spekulantská firma, která skupuje nemovitosti. Od ní jsem zámeček odkoupil. Už jsem do něj investoval odhadem deset milionů korun, prodal jsem byt, vzal si hypotéku," řekl Filip de Aras. Sám pochází z Opatovic nad Labem a jeho rodina po generace žila na Pardubicku. Z regionu se proto stěhovat nechtěl.
Na zámečku je stále hodně práce. Nemá například kuchyň nebo hotovou fasádu a vstupní dveře. Na zahradě má majitel v plánu postavit pódium a z boku objektu menší kapli. Zednické a řemeslnické práce nechává Filip de Aras na odbornících, výmalbu, dekorace a vybavení pokojů je jeho doména. Na stěnách dělal ornamenty podle klasických šablon z 19. století. Interiéry zdobí restaurovaný nábytek a například z části dřevěného oltáře se stala v salonu malá knihovna.
"Nic pěkného nevyhodím. V salonu je podlaha z 250 let starých prken, které byly v nějaké vile. Jsou opravené a sestavené ve tvaru vídeňského kříže, což je klasický vzor na zámcích," řekl Filip de Aras, který je povoláním středoškolský učitel. Vyučuje dějiny a občanskou výchovu. Živí se také jako zpěvák.
Zámeček teď Filip de Aras s rodinou obývá asi dva roky a k tomu začal zhruba před rokem pořádat komorní kulturní akce, program na letošek má hotový až do adventu. Do salonu s klavírem se vejde asi 40 lidí. Podle majitele jezdí lidé i z daleka. Ždánický zámeček se stal díky hlasování zastupitelů i oficiálním místem, kde se páry mohou nechat sezdat. Jedna svatba se tam už konala, řekl majitel zámečku.
