Příkladem je objekt bývalé mlékárny a bývalého pivovaru v Žichovicích na Klatovsku, který má rozlohu přes 10 tisíc metrů čtverečních. I ten je vedený jako vhodný pro investory v národní databázi brownfieldů.
Zájemců se zde v minulosti vystřídala zhruba desítka, ale vždy je odradil fakt, že objekt je památkově chráněný. Zatímco stav sousedního zámku, který má v majetku obec, se rok od roku zlepšuje, vedlejší bývalý pivovar a mlékárna chátrají, stávají se útočištěm bezdomovců a naděje, že se to změní, je v nedohlednu.
„Byl jsem u jednání se zhruba osmi potenciálními investory, ale když slyšeli podmínky památkářů, od koupě ustoupili,“ líčí starosta Žichovic Václav Hlaváč. A že by obec bývalý pivovar a mlékárnu koupila, by sice bylo možné, ale i obec by se dostala do smyčky památkové ochrany.
Bezdomovci, občas v objektech hoří
Obec tedy investuje do zámku, kde má 12 bytů či školní družinu, protože chce, aby to v okolí vypadalo pěkně, ale v bývalé mlékárně a pivovaru se situace posledních deset let čím dál víc zhoršuje. „Stahují se nám tam bezdomovci, občas tam něco vyhoří,“ líčí starosta.
„Obec s tímto problémem bojuje desetiletí, z nemovitosti padá omítka či tašky ze střechy. Abychom získání potenciálního investora podpořili, do územního plánu jsme vrátili zpátky možnost provozovat tam malovýrobu,“ vypráví Hlaváč.
Některé volné brownfieldy:
|
Patrik Danda z regionálního pracoviště Národního památkového úřadu v Plzni říká, že možnosti památkářů jsou hodně omezené. „Začít jednat s vlastníkem objektu můžeme ve chvíli, kdy se objeví díry ve střechách, což zatím není na stole,“ říká.
Památková ochrana má podle jeho slov smysl pro celý areál, takže se nedá povolit třeba zbourání části objektů, kde by se na zelené louce uprostřed bývalé mlékárny a pivovaru postavily byty či nějaká výroba, která by zjednodušeně řečeno vydělávala na opravy zbytku objektu, což navrhuje starosta. Jednal už totiž na toto téma s majitelem a dostal se na cenu čtyři miliony za celý areál. „To by pro obec byla únosná cena,“ říká.
„Důležitá je návaznost bývalé hospodářské části na zámek. Kdybychom tedy povolili například to, že by se část areálu zbourala a vybudovaly se tam bytovky, což někteří investoři navrhovali, už by památková ochrana nedávala smysl. Areál má cenu celý, a to v návaznosti na zámek,“ říká Danda. Proces je tedy ve fázi, kdy majitel, který chce areál prodat, hledá léta marně kupce.
O brownfieldy v kraji projevilo zájem 10 investorů
V národní databázi brownfieldů je nyní v Plzeňském kraji 46 nemovitostí či areálů. Některé další tam nejsou, protože si to soukromý vlastník nepřál a nabídky probíhají mimo veřejný portál. Jak uvedl mluvčí CzechInvestu Zdeněk Vesecký, za poslední tři roky v databázi přibylo sedm objektů.
Loni poptávalo Plzeňský kraj celkem 10 investorů, dalších 29 firem poptávalo celou Českou republiku, nepreferovaly tedy konkrétní kraj. Největší objem transakcí v Plzeňském kraji probíhal v logistice a průmyslových areálech kolem dálnice D5, tedy v Plzni, Nýřanech, Boru u Tachova či ve Stříbře.
Jedna z nejvýznamnějších známých transakcí byla u Nýřan, kde jedna z největších celosvětových společností poskytujících služby v oblasti komerčních nemovitostí a investic zprostředkovala prodej rozsáhlých pozemků pro budoucí logistický park. Prodávajícím byla islandská společnost Kaupthing a o území měli zájem velcí institucionální investoři.
Velkou část kupujících tvořili zahraniční investoři nebo fondy, zejména pak německé, rakouské, britské a americké skupiny. „Menší objekty, jako lokální obchodní budovy, autoservisy, menší haly či penziony, často kupovali čeští soukromí investoři nebo regionální firmy,“ popsal Vesecký.
