V kraji jsou desítky tisíc prázdných bytů, další se staví. Chybí evidence

Z posledního sčítání lidu v roce 2021 vyplynulo, že v Plzeňském kraji je 302 349 bytů, což znamená, že na jeden byt připadají ani ne dva obyvatelé kraje.

Výstavbu co největšího počtu bytů podporuje Martin Seidl z plzeňské pobočky realitní kanceláře Instinkt Realita. „V Plzni pořád chybí 5 000 až 7 000 bytů. Kdyby se hypoteticky postavily, snížily by se ceny nájmů i ceny nemovitostí, protože by bylo bytů dostatek. Nyní se ceny drží vysoko, protože byty jsou nedostatkovým zbožím,“ říká Seidl.

Ředitel odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu Robert Šanda diskusi o nedostatku bytů usměrňuje tím, že v Česku vlastně vůbec není jasné, kolik bytů na trhu je. „Naše země má ve srovnání se zahraničím, příkladem je Portugalsko, Maďarsko či Bělorusko, kde existuje normální evidence bytů, obrovský problém. V Česku totiž nic takového k dispozici není,“ uvedl Šanda.

„Mluví se neustále o tom, že je tu nedostatek bytů a že se musí víc a víc stavět. Ale abychom mohli říci, jestli je jich nedostatek, musí být podchycené,“ dodal.

Podle Šandy se ale blýská na lepší časy. Byla založena mezirezortní skupina, kde se sešlo mnoho institucí. „Pravidelně jsme se scházeli hlavně v první polovině letošního roku, chtěli jsme využít Registr územní identifikace, adres a nemovitostí RÚIAN a doplnit do něj byty,“ popsal Šanda.

Je vypracovaný materiál, který zbývá předložit vládě. „Materiál je v pracovní verzi, vzalo si ho pod sebe ministerstvo financí,“ sdělil Šanda.

Osmnáct procent bytů v Plzni je prázdných

Sčítání ukázalo i to, že v Plzeňském kraji je 55 tisíc bytů neobydlených, což je více než 18 procent. I tento údaj je podle Šandy zatížen určitou mírou nejistoty.

Emeritní děkan Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni a poslanec TOP 09 Miloš Nový říká, že pokud je pravda, že evidence chybí, mělo by se to napravit, aby stát mohl vypracovat funkční bytovou politiku. Nyní se podle Nového pouze ví o tom, že řada bytů je neobydlená, což znamená, že majitelé je například drží pro děti a nechtějí je pronajímat třeba proto, že jim je nájemci mohou zničit.

„To je do značné míry pravda, ale stát by měl chtít, aby obydlené byly,“ říká Nový s tím, že jediným tržním řešením, kdy bychom vyřešili víc ekonomických problémů jednou ranou, je zvýšit daň z nemovitosti. „O tom, jestli by se daň zvýšila u všech bytů nebo třeba až od druhého či třetího bytu ve vlastnictví, se může zahájit diskuse,“ dodává Nový.

Další byty se staví, ale pořád je jich nedostatek

Jisté ale podle něj je, že pro majitele musí být ekonomicky nevýhodné mít byt neobsazený. „Zvýšenou daní z nemovitostí jim stát vzkáže, pronajmi byt, aby sis tím zvýšenou daň minimálně kompenzoval,“ uvedl s tím, že současný stav, kdy v České republice byty leží ladem, je klasickou ekonomickou neefektivností a mrhání zdroji.

„Stavíme další a další byty, ale dostatek bytů stále nepřichází,“ dodal Nový. Připomněl, že stát musí myslet i na lidi, kteří nemají na to, aby si byt koupili. Navíc stát potřebuje ve velkých městech i lidi profesí s nižšími příjmy, kteří třeba na hypotéku tak snadno nedosáhnou a jedinou možností je pro ně pronájem.

Nový dává přednost zvýšení daně z nemovitosti před zvýšením daní z příjmu fyzických a právnických osob. „To totiž daňový poplatník považuje za trest za to, že je aktivní, že hodně pracuje a dosahuje díky své aktivitě velmi slušných příjmů,“ vysvětlil Nový.

Na připomínku, že v Česku není vysoká ani například daň z příjmů fyzických osob, reagoval Nový tak, že je to sice pravda, ale Česko má zase jeden z nejvyšších odvodů na sociální pojištění a dohromady to potom dá nejvyšší příčky v mezinárodních srovnáních. Ve prospěch zvýšení daně z nemovitosti navíc podle ekonoma mluví i to, že ta česká je výrazně nižší, než je v Evropě zvykem.

Zjišování obsazenosti bytů se stalo velkým politikem v roce 2019, kdy Piráti v Praze s pomocí anonymizovaných dat Pražské energetiky chtěli na základě odběru elektřiny zjistit, kolik je v Praze neobývaných bytů a jestli to není důvodem krize bydlení v hlavním městě. Nakonec se součástí politického boje stala také dezinformace, že do bytů chtějí Piráti nastěhovat migranty a z původní myšlenky sešlo.