Tomáš Hnojský ze stavební společnosti Mi-Roads řekl, že nyní na dálnici pracuje najednou 100 až 120 lidí. „V současné době tu najednou jede 11 fréz s obsluhou, ke každé fréze je přiřazeno pět nákladních aut, která odváží materiál. K tomu tu jsou další bagry s obsluhou a lidé, kteří pracují na opravě kanalizace,“ vypočítal Hnojský, který je tu ředitelem výstavby.
Na staveništi to vypadá, jako by za sebou jelo několik vláčků. Jedna fréza se posunuje poblíž středových svodidel, odebraný rozdrcený materiál padá na korbu jednoho z připravených náklaďáků. Jeho řidič přesně podle troubení posádky stroje popojíždí, zastavuje, po kompletním naplnění odjíždí a před frézu najíždí další prázdný náklaďák. Asi 25 metrů za první frézou jede další stroj, ten odebírá do stejné hloubky beton v navazujícím vedlejším pruhu.
„Stroje jedou jako vláček za sebou, nemůžete udělat jeden kus a pak začít druhý, musí to jít co nejrychleji. V celém úseku se odebírá cementobetonová vrstva do hloubky 27 centimetrů. Tam, kde diagnostika ukázala poškození i ve větší hloubce, se odstraní až 50 centimetrů,“ řekl Tomáš Hnojský.
 |
Frézování betonu, který je po 29 letech intenzivního provozu na samé hranici své životnosti, začalo 10. srpna. Poslední metry původní vozovky by stroje měly odfrézovat ve středu.
Hned poté navážou úpravy spodních vrstev konstrukce vozovky ke zvýšení únosnosti, do nich firmy použijí i část recyklovaného materiálu, který teď frézují.
Eduard Binko z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řekl, že v právě modernizovaném úseku už nebylo jiné cesty, než udělat úplně novou betonovou vozovku. „Středisko dálniční údržby utrácelo už enormní množství prostředků jen pro zajištění sjízdnosti. Lokální opravy už neměly smysl. Výtluků neustále přibývalo a náklady na údržbu rostly,“ vysvětlil Binko.
Nový povrch už mají dvě třetiny D5
V současné době mají nový betonový povrch zhruba dvě třetiny dálnice D5 mezi Sulkovem u Plzně a hranicí s Německem u Rozvadova.
Práce na právě modernizovaném desetikilometrovém úseku dálnice D5 na pomezí Tachovska a Rokycanska by měly skončit přibližně v polovině listopadu. Sdružení firem Mi-Roads, Colas a Hochtief tu bude ve finální fázi dělat úsek se dvěma různými povrchy – v jedné části bude takzvaný vymetaný povrch, kdy na tvrdnoucí beton vjedou auta se speciálními kartáči a těmi budou vymetat horní vrstvičku betonu, tím se obnaží drobné kamínky a povrch nebude tolik klouzat. V další části bude broušený povrch, který je známý jako manchester.
V současné době se na dálnici dělá v průměru 12 hodin denně. Až v září dojde na pokládku speciálního betonu, práce pojedou po celou dobu pokládky nonstop, tedy 24 hodin denně. „To začne někdy kolem 14. září, tahle operace se musí dělat plynule, nepřetržitě, bez přestávek,“ vysvětlil Hnojský.
Drobně prší, na frézování je počasí ideální
Tuhnoucí beton pak budou velké pily prořezávat na čtverce o straně šesti metrů, do spár se pak vloží guma a zalité budou speciální hmotou. Toto opatření má zajistit prostor betonu pro roztahování a smršťování, které nastává vlivem venkovních teplot. Zároveň takto upravené desky umožňují autům hladkou jízdu.
Ve vedrech předchozích dnů si ve výhni dálnice užili své lidé, kteří tu pracují. Práce na stavbě proto začínaly časně ráno, kdy teploty bývaly ještě poměrně přívětivé. „Horka pro stroje znamenala přehřívání, když v takovém počasí frézujete starý beton, více se i práší. Častěji se tak zanášely filtry strojů, musely být častější přestávky na jejich čištění. Jsme rádi za současné počasí, kdy drobně prší, to je pro tenhle druh prací ideální,“ řekl Hnojský na staveništi, kde drobně pršelo.
Po dobu rekonstrukce dálnice jezdí auta v desetikilometrovém úseku obousměrně jen v druhé polovině dálnice. Ve směru na Rozvadov jsou dva jízdní pruhy, pro cesty do vnitrozemí jen jeden pruh. Podle podepsané smlouvy by ŘSD mělo zaplatit za rekonstrukci této části dálnice 577,3 milionu korun bez DPH.
Životnost betonového povrchu dálnice je počítána zhruba na 30 let. U klasické asfaltové dálnice povrch vydrží v průměru kolem 10 let, pak se musí horní vrstvy vyměnit.
