Diváci plzeňského Divadla J. K. Tyla mají možnost poprvé vidět jedno z vrcholných děl francouzské klasické komedie Figarova svatba aneb Bláznivý den. Činohra divadla uvede komedii francouzského dramatika Pierra-Augustina Carona de Beaumarchais z 18. století poprvé ve své historii v sobotu 29. března, a to v nastudování režisérky Aminaty Keity s Markem Mikuláškem, Lýdii Prokopovou, Jaroslavem Matějkou či Janou Ondruškovou v hlavních rolích. ČTK to dnes řekla mluvčí divadla Martina Drbušková.
Svatební den sluhy Figara, jenž se snaží ochránit svou milou Zuzanku před nenechavým hrabětem, je protkán sítí nástrah, v níž se zaplete každý, kdo o ni jen zavadí, řekla dramaturgyně Klára Špičková. "Figarova svatba provokuje řadou témat - od otázky moci peněz až po střet člověka v podřízeném postavení s jeho mocným pánem, zároveň dílo exceluje důmyslně vystavěným soubojem mezi muži a ženami. A ženy zde vynalézavostí rozhodně nezaostávají za pány tvorstva. Dokonce své mužské protihráče předčí," uvedla Špičková.
Figarova svatba je po Lazebníku sevillském druhou autorovou hrou se sluhou Figarem. Původně ležela tři roky v šuplíku, když se ji v roce 1781 pokusil autor uvést, byla cenzurou zabavena. Beaumarchais ale podle Drbuškové využil nepříjemností s uvedením k publicitě a v září 1783 uspořádal uzavřené představení pro tři sta diváků a vyvolal senzaci. Zrušení zákazu o sedm měsíců později vyvolalo davové šílenství a u pokladny byli údajně dokonce tři lidé pošlapáni. Inscenace trvala čtyři a půl hodiny a dočkala se sto repríz. Dva roky nato vznikla podle předlohy Mozartova opera.
Dnes je v centru pozornosti spíše Zuzanka než Figaro, protože se bez pomoci svého partnera hraběti ubrání a inspiruje přitom ještě další ženy, což dává inscenaci nový rozměr a podtrhuje aktuálnost témat moci, nezávislosti a odvahy, řekla Animata Keita. V Plzni už s činohrou spolupracovala v roce 2022, kdy na Malé scéně nastudovala psychedelickou grotesku Jednou hole, jednou na nože. Na Figarově svatbě spolupracovala choreografem Pierrem Nadaudem, scénografem Michalem Spratkem, kostýmním výtvarníkem Martinem Chocholouškem a skladateli Štěpánem Krtičkou a Jarkem Jurečkou.
