V přístavbě, což byla investice za 400 milionů korun, jsou z původních prostor přestěhovaní jak pacienti, tak i pracovníci. Při otevření nechyběla ani první dáma Eva Pavlová.
Eva Jiřičná při otevření nových prostor popsala svůj první telefonát z roku 2010 s někdejším primářem hematologicko-onkologického oddělení Vladimírem Kozou, který Obláček nad Plzní vymyslel.
 |
„Jednou v deset hodin večer zazvonil mobilní telefon se záznamníkem a ozvalo se: Tady doktor Koza. Telefon jsem tedy vzala, protože jsem si myslela, že je to žert, ale nebyl, protože primář řekl, že má sen a že by chtěl udělat na nemocnici přístavbu, ale je to urgentní a musíme na tom začít pracovat hned,“ popsala Jiřičná.
Primář Koza se otevření bohužel nedočkal, protože zemřel dva roky po telefonátu.
Zemřel primář Vladimír Koza, průkopník transplantací dřeně v Česku |
Samotné otevření se tedy odehrálo až 15 let od první myšlenky na vznik Obláčku. Celých osm let totiž trvalo, než byl získán od ministerstev financí a zdravotnictví souhlas, že jiný subjekt a Kozovo dítě - Český registr dárců dřeně (ČNRDD) – může stavět na střeše státní fakultní nemocnice a může tento pozemek vlastnit.
Tím, kdo věc dotáhl do konce, byl podle Daniela Pagáče, ředitele ČNRDD, někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, s kterým se počítá na místo ministra zdravotnictví i v právě se skládající vládě ANO, SPD a Motoristů.
Vojtěch připomněl, že s Pagáčem se potkal krátce po svém jmenování ministrem v roce 2018, kdy ho šéf registru v Plzni seznámil s projektem Obláčku. „Jako právník jsem už tehdy tušil, že to nebude úplně jednoduché,“ poznamenal Vojtěch.
Připomněl, že s právníkem ČNRDD Jaroslavem Svejkovským čelili úřednické mašinérii. „Ta je často založená na tom, že spíš hledá, jak něco nejde, než řešení, aby to šlo,“ sdělil. „Jsem rád, že u otevření mohu být,“ dodal Vojtěch.
Při otevření byl i Václav Šimánek, ředitel Fakultní nemocnice v Plzni, která může deváté medicínské patro Obláčku bezplatně užívat, jak si to Koza přál. „Nejen u zrodu Obláčku byli Adam a Eva,“ poznamenal Šimánek, který spočinul pohledem na Vojtěchovi a Jiřičné.
Jako v jiném světě
Primář hematologicko-onkologického oddělení Pavel Jindra popsal, že zprovoznění Obláčku se nedá nazvat velkou změnou, ale spíš přelomem. V původních prostorách se podle něj pacienti mačkali tak, že si ani nemohli sednout, zatímco nyní jsou „v jiném světě“.
„Je to jakoby skočili z 80. let minulého století do 21. století, jsou to velké moderní prostory, které umožňují důstojnou a kvalitní léčbu našich pacientů,“ sdělil.
Jsou tu podle něj i dobré podmínky pro personál, což je předpoklad toho, aby se pacientům mohli věnovat a měli přehled o každém z nich. Zásadní pro pacienty je podle něj i nová laboratoř. „K laboratorní diagnostice a sledování úspěšnosti léčby je totiž laboratoř zásadní, tím se opět zkvalitní výsledky naší léčby,“ upřesnil Jindra.
Na otázku, jestli se naplnily představy primáře Kozy, odpověděl, že naprosto. „Medicínskou část máme otevřenou od léta. Pokaždé, když tam přijdu, si říkám, jestli se mi to nezdá, jestli se z toho snu neprobudím. Pořád mi to připadá jako svátek, a když si představím pacienta, který tam přijde, odpovídám si, že jsme udělali dobře, když jsme do přístavby investovali,“ nastínil primář.
Nemocnici jsme ještě nestavěli, říká Jiřičná. Nad Plzní stvoří Obláček snů |
„Když už mají pacienti to neštěstí, že mají naši nemoc, tak mají alespoň štěstí, že jsou léčení v dobrých prostorách a dobrou medicínou, jsou totiž léčení dobrým týmem, protože ten je zásadní a já mluvím za něj,“ dodal Jindra.
Potvrdil to jeden z pacientů. „Je to tu super, pohodlná křesla, luxusní prostředí, zkrátka jak v letadle od Emirates,“ svěřil se v devátém patře senior Pavel napojený na kapačku, který sem dochází pravidelně a léčí se, jak řekl, s lehčí formou leukémie.
Tisíce pacientů ročně
Oddělení léčí podle Jindry tisíce pacientů ročně. „Pokud jde o transplantace kostní dřeně, jsme jedno z největších transplantačních center v České republice, každý rok ‚soutěžíme‘ s Brnem, jednou jsme první my a jednou oni,“ popsal Jindra. Ročně oddělení provede kolem 40 až 50 alogenních transplantací od jiného dárce, autologních, kdy si pacienti dávají vlastní krvetvorné buňky, zvládnou od 80 do 100.
Obláček nad nemocnicí od architektky Jiřičné už roste, fasáda bude skleněná |
Oddělení také pracuje pro ČNRDD a zajišťuje odběr krvetvorných buněk od dobrovolných dárců pro pacienty z celého světa. Letošní rok byl podle Jindry rekordní, protože uspokojili 80 pacientů, zatímco předchozí léta to bylo někdy 50, jindy 60 či 70. „V poměru odběrů k počtu dárců se řadíme k nejefektivnějším registrům světa,“ sdělil primář.
Je to podle něj dáno dobrou databází dárců, kde jsou mladí, zdraví lidé. „I když je to při náboru někdy složité, dbáme velmi na věk, což se vyplácí, protože transplantační centra chtějí mladé, zdravé dárce, kteří zaručují nejlepší výsledky při transplantacích. Proto si často při dvou shodách vybírají ČNRDD. Přispívá k tomu i dobrá organizace práce registru, kam patří i transport, který probíhá velmi rychle,“ přiblížil primář.
Nástavba má dvě patra - deváté a desáté na původní osmipatrové budově. Deváté patro je medicínské vyhrazené jen pacientům. V části jsou ambulance a stacionář, kde probíhá léčba hemato-onkologických pacientů z pěti krajů - Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského, Severočeského a části Středočeského.
V druhé části jsou separátory na odběr krvetvorných buněk a laboratorní zázemí. Desáté patro je administrativně konferenční, kde sídlí Nadace pro transplantace kostní dřeně a ČNRDD. Je tu také sál pro konference a vzdělávací akce.
Jiřičné dílo by se dalo nazvat v jednoduchosti je síla. Prostory jsou totiž stroze vybavené, hlavní je nádherný výhled na celou Plzeň. A tomuto výhledu vůbec nic nebrání, protože součástí Obláčku jsou celé prosklené stěny vroubené terasami, které jsou zakončené rovněž jen skly.
24. června 2022 |
