Rezervace vznikla poté, co místo obsadili bobři a začali si ho přetvářet k obrazu svému. Následně jim Plzeňský kraj vyšel vstříc a území odkoupil.
Novinkou je, že na zkrášlování rezervace se začínají podílet i soukromé firmy. Díky finančnímu příspěvku se pak mohou pyšnit značkou Zdravá krajina – partner projektu, kterou letos Plzeňský kraj vytvořil. Firmy si mohou vybrat konkrétní projekt či opatření v kraji, na který přispějí finančními prostředky.
„Zjistili jsme, že jako orgán veřejné správy můžeme úspěšně spolupracovat i se soukromými subjekty. Následoval průzkum, který prováděla Západočeská univerzita v Plzni. Zjišťovala, jestli je mezi firmami ochota pomáhat přírodě a odpověď byla kladná. Cílem projektu Zdravá krajina jsou opatření podporující adaptaci krajiny na změnu klimatu, zadržení vody v krajině a zvýšení biodiverzity,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu v Plzni Martin Plíhal.
Jednou z prvních firem je Ideal Automotiv Bor, který v Janovském mokřadu finančně přispěl na rozšíření pastevních ploch divokých koní a praturů o 4,6 hektaru. Celková délka nových ohradníků je 1300 metrů. Nový pastevní areál navazuje na dvě další pastevní plochy, které vznikly dříve. Pratuři a koně se po spasení jedné části mohou přesouvat na další plochu. Spásání totiž přitáhne další rostliny a živočichy.
Provozní ředitelka Ideal Automotiv Bor Martina Frühaufová sdělila, že firma chtěla podpořit něco, co je v dosahu jejích zaměstnanců. „Ti areál mohou využívat třeba k rodinným procházkám, navíc můžeme udělat něco i pro životní prostředí,“ sdělila ředitelka.
Připomněla, že období, kdy se zaměstnanci zajímali jen o plat, výhody, kantýnu či dopravu, jsou minulostí, protože mladá generace už se ptá i na to, co firma dělá pro své okolí, pro krajinu, pro budoucnost. „Proto uvažujeme, že další projekt, na který finančně přispějeme, vyberou naši zaměstnanci,“ popsala Frühaufová.
V Janovském mokřadu vznikly třeba pozorovatelny. „Když lidé vyjdou na tu nejvyšší a mají s sebou dalekohled, vidí před sebou lagunu, kde hnízdí jeřáb popelavý,“ uvedl Plíhal. Protože v areálu je naučná stezka o délce několika kilometrů, mohou se návštěvníci vydat třeba na dvě nižší pozorovatelny, odkud je vidět na jezírka, tůně či bobří království.
Jiří Vlček, který má v Janovském mokřadu na starosti řízení péče o chráněná území, sdělil, že území s divočejší přírodou z krajiny kvůli přibývající zástavbě spíš mizí. „Je proto dobře, že území podobná Janovskému mokřadu budou vznikat,“ konstatoval.
