Petr Tolar z Klubu vojenské historie Tommy & Yankee při stavbě nemocnice řekl, že letos je to ve srovnání s jinými roky trochu jiné. „Je tu více účastníků i ze zahraničí, některé věci musíte i několikrát překládat, protože se tu zapojili lidé z Francie, Belgie, USA, z Německa i Itálie, a ne každý umí anglicky. Kemp staví lidé z více spolků vojenské historie,“ shrnul Tolar.
 |
Se stavbou kempu v sadech začali už 30. dubna, protože stany a všechno vybavení do nich museli navážet z několika skladů z různých míst. „První den je hlavně o navážení a stavbě velkých stanů, aby se v případě deště nebo čehokoli jiného dalo do nich schovat. Na noc do nich schováme také věci a zároveň tu budou lidé spát a hlídat to tu. Máme tu část, která je nemocniční. Pak je tu bojová jednotka Druhé pěší divize, která dorazila v pátek ráno. Jejich odřad přijel o den dřív a pomáhali se stavbou stanů,“ vysvětlil Petr Tolar.
Postavit velký stan není nic jednoduchého, u těch největších je k tomu zapotřebí více než 10 lidí současně. I když ve čtvrtek teploměr v centru Plzně ukazoval přes 25 °C a z mužů se řinul pot, v úsilí nepolevovali. Chladili se studenou vodou, někteří na sebe zvrhli i přilbu plnou ledové vody.
Vojenská nemocnice je postavena podobně jako bývaly za války. Každý stan měl své určení. V některém probíhala sterilizace, v jiném příprava zraněných, stojí i stan s operačním stolem i pooperační oddělení. Zajímavostí je stan vojenského kaplana nebo kanceláří vybudovaných ve stanu. „Pořád mi pípá mobil, jak se lidí registrují na komentované prohlídky v nemocnici, které budou v průběhu Slavností v několika jazycích,“ uzavřel Petr Tolar.
Ve stanech musí být vše autentické. Například cedule s nápisy vytvářeli podle několika dochovaných fotografií americké polní nemocnice, která po osvobození stála v Borském parku. V kempu po ránu hlavně kontrolují, aby ve stanech nezůstalo nic moderního, co tam nepatří, třeba nabíječka od mobilního telefonu. Kemp členové spolků nepřetržitě hlídají, i v noci jím procházejí hlídky.
