Lítost nad tím vyjádřilo například občanské sdružení Pěstuj prostor. „Je mi to líto, že desky mizí, je to cenná součást historického dědictví,“ uvedl předseda spolku, architekt Petr Klíma.
Plzeňská patriotka Kamila Komorousová kvůli výměně dlažby, kterou nazvala armageddonem, napsala dopis primátorovi a zastupitelům. „Historická dlažba činí naše město jedinečným. Staré a ošlapané plzeňské desky dotvářejí genius loci, dávají městu historickou atmosféru a dávají turistům pocítit, že Plzeň vznikla před mnoha staletími a její konšelé používali festovní materiály,“ napsala. Dopis zaslala i na ministerstvo kultury a zatím nedostala odpověď.
V Plzni rozkopali náměstí Republiky. Po přestavbě už ho autem neobjedete |
V dopisu vedení města připomněla i to, že každý stát, národ, či dokonce město má svou typickou dlažbu. „Podle dlažby poznáte, zda jste u nás, v Polsku, či v Německu, v Plzni, či v Praze. Proto nemůžu nečinně přihlížet, jak dochází k likvidaci těch našich, plzeňských desek,“ napsala Komorousová.
Před časem prý navštívila i vedoucího Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karla Zocha, aby si na to postěžovala. „On nehájil dochované památky, ale jal se rozprávět o tom, jak je třeba přistupovat k centru města moderně, dívat se na věci nově, nahradit starou dlažbu, o kterou akorát turisté zakopávají a firmy s ní nechtějí pracovat, protože je těžká, a jak Plzeň potřebuje rovné povrchy, protože lidé se nemůžou pořád dívat pod nohy, aby nezakopli,“ sdělila Komorousová.
Rekonstrukci náměstí kritizuje i někdejší Zochův předchůdce, který funkci zastával celých 30 let, Petr Marovič.
„Srdce mi krvácí, když si vzpomenu na to, že se rozřežou kamenné desky, po kterých chodil i Martin Kopecký, plzeňský purkmistr v letech 1828 až 1850,“ uvedl pro iDNES.cz poté, co kvůli rekonstrukci náměstí poslal podnět k památkové inspekci, nejvyššímu kontrolnímu orgánu památkové péče v České republice.
Dlažbu v historickém jádru Plzně je po rekonstrukci nutné ještě doladit |
Město uvedlo, že upravená dlažba umožní rovinnější položení a bude tedy pro chodce komfortnější. Podle mluvčí magistrátu Evy Barborkové se tak více přiblíží své podobě v dávnější minulosti, kdy nebyla ještě na svých okrajích poškozená. Právě v tom je ale podle Maroviče její historická hodnota.
V publikaci Péče o památkově významné venkovní komunikace památkářka Věra Kučová Voděrová říká, že při obnově exteriéru památkově chráněných budov je zpravidla respektován požadavek zachování autentického členění fasád i střech, a při výměně dožilých stavebních prvků bývá použit materiál obdobného složení nebo alespoň obdobného vzhledu.
Levně prodali do Německa, tam historickou patinu oceňují
„U komunikací v areálu architektonických památek, v městských i vesnických památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech se s podobným přístupem setkáváme jen zřídka, ačkoliv se jedná o plnohodnotnou součást obrazu chráněného areálu nebo sídla. Historické dlažby, i když dosud mohou plnit svou funkci, bývají necitlivě likvidovány, aniž by k výměně vedly závažné technické důvody,“ píše renomovaná památkářka Věra Kučová Voděrová.
„Neuškodí v této souvislosti připomenout skutečnost, že značné množství vytrhané starší pražské dlažby bylo v posledních desetiletích 20. století levně prodáno do Německa, kde byla právě její historická patina ceněna a dlažba byla využita pro úpravy komunikací historických měst,“ informuje Kučová v publikaci z roku 2007.
A jaká inspirace přichází z měst, která jsou například pod ochranou UNESCO? Na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči byla historická zádlažba z velké části zachována a obnovována s cílem zachovat původní charakter. Cílem památkové péče v Telči bylo podle informací z webu vysocina.eu zachovat autenticitu vzhledu a materiálu, protože historické centrum je součástí UNESCO.
17. dubna 2026 |
