Plzeň nechá vytvořit sochu Frantika Mlynaříka, ředitele plzeňských Elektrických podniků z 30. a 40. let minulého století, který se zaslouil o zavedení trolejbusové dopravy ve městě. Plzeň byla po Praze druhým českým městem, kde byly v roce 1941 trolejbusy uvedeny do provozu. Radní tento týden odsouhlasili návrh uměleckého díla, které bude nejpozději v polovině září odhaleno před vozovnou na Slovanech. Náklady jsou kolem dvou milionů korun, řekl ČTK náměstek pro dopravu Ale Tolar (STAN).
"Je to velmi významná osobnost, bohuel s tragickým osudem. My jsme pana Mlynaříka v podstatě zapomněli a nijak ho nepřipomínáme, co je velká koda," uvedl Tolar. Město loni na podzim oslovilo se zpracováním jednoduchého návrhu tři výtvarníky. Letos v únoru odborná komise vybrala návrh od Jindřicha Zeithammla s Mlynaříkovou bustou na zhruba dvoumetrovém kamenném podstavci.
S trolejbusy se letos v Plzni pojí několik výročí. V lednu uplynulo 125 let od Mlynaříkova narození, na začátku dubna to bude 85 let od doby, kdy ve městě začaly poprvé trolejbusy jezdit. Letos také uplyne 90 let od zahájení výroby trolejbusů v plzeňské kodovce.
V roce 2024 podle webu Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) jezdilo na 11 linkách 105 trolejbusů. Za rok ujely přes čtyři miliony kilometrů.
Elektroinenýr Mlynařík nastoupil do plzeňských Elektrických podniků v roce 1928. O pět let později, ve svých 32 letech, byl jmenován ředitelem. Tehdy měl za sebou úspěnou modernizaci veřejného osvětlení a výroby elektřiny, prodlouení hlavní tramvajové linky ze čtvrti Bory na Slovany a dokončil výstavbu ústředních dílen v Cukrovarské ulici, dnes kulturního areálu DEPO2015.
Před válkou Mlynařík sledoval zavádění trolejbusů ve Spojených státech a usiloval o ně v Plzni, co se podařilo v roce 1941. Za okupace pomáhal zaměstnancům a přátelům, kteří padli do rukou gestapa. Sám byl v roce 1944 zatčen, obviněn z protiněmecké činnosti a několik dní vězněn, vyslýchán a nakonec proputěn s výstrahou. Po válce přiel s koncepcí rozvoje trolejbusů do dalích částí. Čelil ale také faleným obviněním z kolaborace s nacisty, výhrůkám od vlastních zaměstnanců i tlaku na znárodnění a rozdělení Elektrických podniků na energetickou a dopravní část. ivot ukončil skokem z okna ředitelství dopravního podniku v dubnu 1947.
