Plzeň otevřela městskou kompostárnu za 25 milionů korun. Asfaltová plocha o rozloze 1,1 hektaru je pod čistírnou odpadních vod v Jateční ulici. V prvním zkuebním roce pojme 2500 tun bioodpadu, co odpovídá objemu, který ročně odeberou čtyři městské sběrné dvory a desítky velkoobjemových kontejnerů. ČTK to řekl náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti).
Nový areál, který má mít po testovacím provozu kapacitu a 8000 tun, bude produkovat certifikovaný substrát pro městskou zeleň, zemědělce a koupit si ho budou moct i občané. K navýení kapacity bude nutné zjiovací řízení EIA, tedy posouzení vlivů na ivotní prostředí, řekl Bosák.
"Během zkuebního provozu chceme zajistit atest pro kompost a optimálně nastavit technologii. Poté poádáme o navýení kapacity zhruba na 8000 tun ročně, co by mělo na kapacitu města stačit," uvedl Bosák. Plocha je připravena i na moné rozíření.
"Zařízení bude zpracovávat bioodpad ze sběrných dvorů a z velkokapacitních kontejnerů, které jsou v sezoně pravidelně přistavovány na desítkách míst v okrajových částech, kde jsou zahrádkářské kolonie a trávníky i zahrady občanů. Lidé je hodně vyuívají," řekl Otakar Horák, ředitel městské firmy Čistá Plzeň, která bude zajiovat chod kompostárny a financovala ji.
Dosud sváely bioodpad za úplatu soukromé firmy, které ho vozily do kompostárny na skládce Vysoká u Plzně.
Oplocený a hlídaný areál pod kamerami bude v provozu hlavně od jara do podzimu. Podle náměstka Čisté Plzně Jana neberka nebude přijímat odpad z hnědých popelnic na zbytky z kuchyní. "Bohuel, lidé je vyuívají pro komunální odpad. Tím bychom znehodnotili vekerou surovinu, kterou bychom sem navezli," řekl Horák. Cílem je podle něj produkovat kvalitní substrát s irokou moností vyuití.
Objem bioodpadu závisí na klimatických podmínkách. Kdy prí, tak je ho třeba o třetinu víc. "Z velkoobjemových kontejnerů se tady vysype na plochu. Potom se drtí, smíchá s dřevinou a otáčí. Leí v krechtech, dlouhých řadách," řekl Horák. Nakonec se přeseje do výsledného produktu. Délka kompostování hodně záleí na správné teplotě i vlhkosti. "Počítám, e by 13 a 14 týdnů mohlo stačit. Certifikovanou suinu s atestem bychom pytlovali a prodávali občanům ve sběrných dvorech. Byli bychom určitě levnějí ne řetězce," uvedl neberk. Čistá Plzeň chce také získat velkoodběratele, jako jsou městská správa veřejného statku, stavební firmy i zemědělci.
Součástí areálu, který ze čtvrtiny zaplatí Státní fond ivotního prostředí, je i tzv. střepitě na hrubé předčitění a přeloení skla s kapacitou 2500 tun. "Jde vlastně jenom o překladitě, protoe pak si to od nás bude brát nějaký komerční subjekt. O střepy je zájem," řekl neberk.
Podle Lenky lajsové, specialistky na odpady z Regionální rozvojové agentury, je v Plzeňském kraji do 20 kompostáren. "A teď se větinou budují komunitní v malých obcích, kam mohou lidé bioodpad vozit a pak si brát kompost," dodala.
