Do jeskyní, propastí, podzemních solných dolů, pivovarských sklepů či velkých kanalizačních stok očima umělců v 19. století zve ode dneka výstava Západočeské galerie v Plzni. Představuje 110 exponátů od více ne 40 autorů, které fascinovalo podzemí jako prostor mýtů, hlubokého rozjímání, poznání i civilizačního pokroku, řekla dnes ČTK kurátorka Petra Kolářová z Národní galerie Praha. Plzeňský počin je podle ní první výstavou na téma podzemí či podsvětí v českém výtvarném umění v 19. století.
Představy o světech skrytých pod povrchem Země odpradávna jitřily lidskou fantazii. Podzemí bylo spojováno s náboenskými a mytologickými významy, ale také s touhou zkoumat, poznat a ovládnout běně nepřístupné prostory. Stávalo se útočitěm i místem činností odehrávajících se mimo veřejný dohled, uvedla Kolářová. Autoři výstavy podle těchto motivů rozčlenili výstavu na osm kapitol, které se věnují jeskyním jako místu poustevnictví, jako objektům vědeckého a turistického zájmu a umělým jeskyním v krajinných parcích. Sada děl se věnuje také tématu mýtů a pověstí o podsvětí, roli podzemí v národních bájích nebo tajným či veselým společnostem, které se scházely ve sklepeních a podzemních prostorách. Část výstavy je zaměřena na podzemí technických staveb, dolů, elezničních tunelů či městskému podzemí.
"Můeme říci, e v podzemí nacházíme různé protikladné významy, které dobové umělce přitahovaly a oni je zachycovali ve svých dílech," uvedla Kolářová. Umělci v podzemí malovali jen skici, podle nich pak v ateliérech tvořili svá díla. Vydávali se ale sami zachytit atmosféru v dolech, účastnili se také například výprav za objevováním jeskyní Moravského krasu nebo do nitra praské kanalizace či příbramských dolů. "V podzemí umělci nacházeli tajemství, přitahovalo je. U jenom tím, kdy jím kráčeli a museli je osvětlovat lucernami nebo loučemi a před nimi se postupně odkrývala různě nasvícená zákoutí a kontrasty světla a stínů. Určitě podzemí a jeskyně vzbuzovaly pocit tajemství, někdy také strachu či nebezpečí. Zároveň ale jeskyně mohla působit také jako úkryt," řekla.
Vedle maleb, soch, grafik a kreseb jsou v expozici zastoupeny také fotografie, mapy a technické plány. K vidění jsou díla předních autorů 19. století, mimo jiné Ludvíka Kohla, Josefa Navrátila, Antonína, Josefa a Václava Mánesa, Eduarda Gurka, Maxmiliána Pirnera, Otakara Kubína, Frantika Drtikola a Ludwiga von Hoffmanna. "Kromě rozsáhlého souboru děl z Národní galerie Praha výstava představuje práce ze 17 institucí a čtyř soukromých sbírek," doplnil kurátor výstavy Petr ámal z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Výstava s názvem Svět pod povrchem: Jeskyně, podzemí a podsvětí v umění 19. století je součástí 46. mezioborového sympozia k problematice 19. století, které je součástí festivalu Smetanovské dny a ve výstavní síni "13" bude otevřena do 24. května.
