Zástupci Plzeňského i Karlovarského kraje, v jejichž čele stojí hejtmani za ANO, hovoří o tom, že výpadek bez problémů zvládnou. Za čtyři roky Fialovy vlády přitom například do Plzeňského kraje přiteklo téměř 1,5 miliardy korun, konkrétně v roce 2022 celkem 362,5 milionu korun, o rok později 379, předloni 543 a loni 181 milionů.
Radní pro ekonomiku a centrální nákup Plzeňského kraje Pavel Strolený z ANO uvedl, že je to nepříjemnost, ale kraj se nikdy na tyto prostředky nespoléhal, a má proto na takový výpadek rezervy.
„Vždycky jsme připravovali projekty, které se musí udělat a které jsme hradili ze svého. A potom jsme měli připravené projekty, které jsou hrazené ze SFDI, což byly opravy, které nejsou tak akutní a dají se operativně přesunout do dalšího roku, které zkrátka nehoří,“ uvedl Strolený.
Kraje letos nedostanou ze státního fondu na silnice ani korunu, říká hejtman |
Loni na silnice 760 milionů, letos až 930 milionů
Tento režim byl podle něj nutný z toho důvodu, že žádný předchozí rok nebylo jisté, kolik peněz ze SFDI přijde a kdy finanční prostředky dorazí. „Třeba loni to bylo až na konci roku,“ sdělil Pavel Strolený.
Navíc loni se v rámci konsolidace veřejných financí obvyklá částka snížila na polovinu. Obvykle totiž přicházelo do krajů kolem čtyř miliard korun, loni to byly jen zhruba dvě.
Strolený doplnil, že letos v Plzeňském kraji i přes výpadek ze strany státu dojde k navýšení prostředků na opravy silnic druhých a třetích tříd. Loni do nich kraj vložil 760 milionů korun, letos by to mělo být 860 až 930 milionů korun. „K žádnému krácení tedy nedojde. Naopak sumu navýšíme, protože kraj má rezervy,“ poznamenal radní.
Jak uvedla agentura ČTK, regiony mají podle předsedy vlády Andreje Babiše z ANO na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Ministerstvo dopravy připomnělo, že dotace na tyto opravy byly vždy doplňkové a nenárokové, přestože kraje dříve pravidelně podporu dostávaly.
Silnice jsou zase samá díra, skutečný rozsah škod odhalí až jarní obleva |
A v jakém stavu jsou úspory Plzeňského kraje, o kterých vláda mluví a spoléhá se na ně, když krajům nepošle pravidelný příspěvek ze SFDI? Strolený sdělil, že Plzeňskému kraji neleží zbytečně na účtech miliardy korun, o kterých vláda mluví.
„V letošním roce jsme chtěli proinvestovat ze svého 2,3 miliardy korun. Není to moc s ohledem na to, že budeme muset opravovat a dostavovat Klatovskou nemocnici. Každý rok také dáváme do oprav a dalších věcí ve školství miliardu korun a zhruba miliardu dáváme právě do oprav silniční infrastruktury,“ popsal Strolený.
Vláda uvedla, že její prioritou je výstavba dálnic. V této souvislosti Strolený poznamenal, že hodlá tlačit na stát, pokud bude opravovat dálnice a objížďky půjdou přes silnice druhých a třetích tříd, aby to kraji finančně dostatečně kompenzoval, protože kamiony pak jezdí po krajských silnicích, které tím trpí.
Jedno auto za druhým. Kvůli uzavírce obchvatu město čelí návratu tranzitní dopravy |
Poskytování příspěvků je nesystémové
„V Karlovarském kraji opravy krajských silnic výpadek příspěvku od státu neohrozí,“ řekl ČTK náměstek hejtmana pro dopravu Martin Hurajčík z ANO. Uvítal by však stabilnější model financování. Kraj si podle náměstka bude muset stanovit priority a hospodařit s vlastními prostředky.
Dodal také, že by do budoucna byl spíše pro stabilnější zakotvení financování správy silnic v rozpočtovém určení daní tak, aby kraj mohl investice lépe dopředu plánovat. Dosavadní poskytování příspěvků ze SFDI označil za nesystémové.
Zima byla v kraji nejdražší za šest let, silničáři vydali přes 313 milionů |
Karlovarské hejtmanství ročně dává na silnice více než miliardu korun, zhruba třetina částky jde na běžné opravy a údržbu. „Je samozřejmě nepříjemné, že kraje mají přijít o příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Jsou to prostředky, které nám pomáhají opravovat silnice druhých a třetích tříd a každý takový zdroj je pro Karlovarský kraj důležitý,“ uvedl náměstek.
Zmínil i nutnost otevřít debatu o novém nastavení rozpočtového určení daní (RUD). „Finanční možnosti jednotlivých krajů i obcí jsou rozdílné a současný systém by měl lépe odpovídat jejich skutečným potřebám a povinnostem,“ řekl Hurajčík.
Na tomto tématu se podle něj musí nejprve shodnout kraje mezi sebou a až následně vést debatu se státem. „Současně ale chápu, že aktuální situace státních financí ani SFDI není jednoduchá a že po předchozích letech, kdy ve fondu zůstaly nekryté požadavky v řádu desítek miliard korun, musí vláda hledat úspory,“ dodal.
