Šéf krajských silničářů Jiří Velíšek řekl, že v letošním lednu měli pouze jediný den, kdy nemuseli sypat a pluhovat silnice. „Opakované mrazy, časté sněhové srážky a vznik náledí vedly k nadprůměrnému nasazení techniky a ke zvýšené spotřebě posypových materiálů. Extrémní byl leden, kdy byla jejich spotřeba rekordní,“ shrnul Velíšek.
V Plzeňském kraji je 1503 kilometrů silnic druhé třídy a 3118 kilometrů silnic třetí třídy. Jen několik desítek kilometrů silnic třetí třídy silničáři v zimě neudržují. To se týká komunikací, po kterých nejezdí autobusy a obce, do kterých vedou, mají ještě další udržované silnice pro spojení s okolím.
Mluvčí krajských silničářů Helena Frintová vypočítala, že přibližně na 4,5 tisících kilometrech krajských silnic najezdila technika při zimní údržbě celkem 476 347 kilometrů. „Nejnáročnější byly situace při rychlých změnách počasí, kdy bylo nutné opakovaně nasazovat techniku v krátkých intervalech. Klíčová pro nás byla především koordinace zásahů a rychlá reakce na aktuální stav komunikací,“ uvedl k průběhu letošní zimy hlavní dispečer zimní údržby v kraji Daniel Žižka.
Nákladní auta vybavená pluhy na odhrnování sněhu a s nástavbou na posyp nebo rozstřik roztoku soli solanky, rozmetala postupně na komunikace 23 447 tun posypové soli, přes šest milionů litrů solanky, 8948 tun kamenné drti a k tomu ještě 1758 tun písku nebo strusky.
Poslední zima vyšla na 313 milionu
Kromě toho měli krajští silničáři stejně jako v předchozích letech podepsanou smlouvu s Ředitelstvím silnic a dálnic, pro které v zimě zajišťovali sjízdnost silnic první třídy v Plzeňském kraji. Tahle údržba stála dalších téměř 23 milionu korun, celkem tedy zajištění sjízdnosti všech silnic v Plzeňském kraji v poslední zimě stálo 313,48 milionu korun.
Jen pro představu. Zatím udržení sjízdnosti krajských silnic druhé a třetí třídy stálo v zimě 2025/2026 celkem 290,588 milionu korun, nejlevnější byla zima 2019/2020, která stála 170,312 milionů korun. Nejčastěji náklady na zimní údržbu oscilují mezi 230 a 246 miliony korun.
Časté změny teplot, kdy voda přes den natekla do skulin v asfaltu, v noci zmrzla a začala trhat povrch, se podepsaly na řadě starších silnic. Největší díry silničáři provizorně opravovali už v zimě. Teď už jsou v provozu obalovny, silničáři začali s definitivními opravami.
Frézování a asfaltování začala například na okraji plzeňské části Křimice na výpadovce z Plzně na Stříbro. Z mapování škod po zimě vyplynulo, že mezi nejvíce poškozené patří silnice mezi Horní Břízou a Žilovem na Plzeňsku nebo mezi Okrouhlým Hradištěm a Cebiví na Tachovsku.
Spousty značek vedle cesty upozorňující na díry v silnici aktuálně lemují Letkovskou ulici v Kyšicích. Ta je hlavní spojnicí obce s dálničním přivaděčem na Prahu, denně tudy projíždějí spousty kamionů mířících do průmyslového areálu a skladů mezi Kyšicemi a Dýšinou.
Silnice jsou zase samá díra, skutečný rozsah škod odhalí až jarní obleva |
Nejvíc zničený je v Kyšicích asi 100 metrů dlouhý úsek mezi nedávno opraveným rybníčkem a křižovatkou s ulicí Na Kameni. Kdo jede směrem k dálničnímu přivaděči, musí se vyhýbat částečně zalepené díře na pravé straně silnice a zároveň i několik metrů dlouhým výtlukem uprostřed silnice. „Už v průběhu zimy to několikrát záplatovali, ale vydrželo to tam tak dva tři dny. Je tu velký provoz,“ potvrdila starostka Kyšic Martina Beranová.
Provozní ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje Radek Šíma vysvětlil, že pro opravy teplou balenou směsí je důležité, aby nepršelo a průměrné teploty se pohybovaly kolem 10 stupňů nad bodem mrazu.
„Celkem počítáme s opravami přibližně 50 kilometrů silnic, a to pokládkou mikrokoberců. Zhruba 100 kilometrů komunikací bude ošetřeno celoplošným dvouvrstvým emulzním nátěrem,“ vypočítal Šíma. Dodal, že mikrokoberce i emulzní nátěry si dělají sami. Kromě toho počítají, že letos v Plzeňském kraji v silnicích zaplní asi 150 kilometrů spár a na 600 kilometrech silnic druhých a třetích tříd obnoví dopravní značení.
Řidiči se musejí připravit i na dočasná dopravní omezení nutná při opravách nejhorších úseků silnic po zimě.
