Pozůstatky osídlení v místě, kudy procházela jedna z hlavních větví euroasijské Hedvábné stezky, odhalili v jiním Kyrgyzstánu vědci a studenti plzeňské katedry archeologie. Spolupracovali s místní Oskou státní univerzitou. Díky objevené kuchyňské a stolní keramice a také pozůstatkům potravin získali svědectví o vysokých standardech kadodenního ivota v průběhu více ne dvou tisíciletí, řekla dnes ČTK mluvčí Západočeské univerzity (ZČU) Andrea Čandová.
V dříve neprobádané stepní oblasti, která byla po tisíciletí kontaktní zónou mezi kulturami usedlých zemědělců a kočovníků, zkoumali několik týdnů způsoby obivy a proměňující se přírodní prostředí. Přes 20 neznámých archeologických lokalit, objevených díky dálkovému průzkumu Země, umonilo určit polohu osídlení od 2. tisíciletí před naím letopočtem a do poloviny 1. tisíciletí naeho letopočtu.
"Rostlinná část jídelníčku zahrnovala ječmen, penici, proso s lutěninami a velmi bohatý sortiment ovoce - jablka, vestky, broskve, ořechy, vinná réva a pistácie. Obrovský soubor zvířecích kostí dokládá nejen značnou konzumaci masa, ale také velký význam chovatelství dobytka v ekonomice, který doplňoval třeba lov kozoroců," řekl vedoucí expedice i plzeňské katedry Pavel Vařeka.
Odkryv se soustředil na lokalitu Ak-Dar, 20 kilometrů od Oe, která byla vstupní branou do náročného vysokohorského úseku Hedvábné stezky mezi Ferganou v Kyrgyzstánu a Uzbekistánu a Tarimskou pánví v severozápadní Číně. "Obchodní karavany tam musely překonat horské hřebeny převyující i 3000 metrů nad mořem," řekl Vařeka. V Ak-Daru se podle něj dochovalo sedm sídlitních pahorků, tzv. tepe, z doby mezi 2. stoletím před naím letopočtem a 5. stoletím naeho letopočtu. Tvořily součást rozsáhlého sídelního areálu o ploe téměř 100 hektarů. Sondáe také odhalily zástavbu jednoho z pahorků, jeho osídlení ukončil katastrofální poár, dodal.
Podle archeologa Tomáe Tesaříka tvořil uměle navrený pahorek v Ak-Daru kontrolní bod stezky. Na úpatí objevili také pohřebitě s bohatou výbavou tvořenou hlavně perky, mincemi a zbraněmi. Jeho zánik datovali do klimatické změny na prahu středověku. Místo pak vyuívaly kočovnické komunity jako zimovitě a do nucené sovětské kolektivizace ve 20. století.
Kyrgyzské nálezy zpracovávají studenti a pracovníci univerzit v polní laboratoři v Kyrgyzstánu. Následně budou uloeny v muzeu v Oi. Náročné konzervace vzácných artefaktů se provádějí v Plzni ve spolupráci se Západočeským muzeem. Výzkumné expedice v Kyrgyzstánu podniká katedra archeologie ZČU od roku 2019 s přírodovědci z Akademiemi věd ČR a Kyrgyzské republiky a s oskou univerzitou. Vrátí se tam přítí rok. Podle Tesaříka se západní Evropa poslední roky velmi intenzivně zaměřuje na výzkumy ve Střední Asii, zatím ale jde o izolované projekty.
